Vladimir Putin nikdy nebyl v takové diplomatické izolaci. Od začátku války na Ukrajině jej navštívilo jenom pár šéfů vlád a států. Když se tedy začali do Petrohradu sjíždět afričtí lídři na druhý Rusko-africký summit, byla to pro ruského prezidenta docela převratná událost. Už jen účast ovšem ukázala, jak omezený vliv má nyní Rusko v Africe. Podle dostupných zpráv totiž přijelo jen sedmnáct afrických státníků oproti třiačtyřiceti, které mohl Putin přivítat na prvním summitu v roce 2019.
Chabá účast podtrhuje africkou rozpolcenost ve vztahu k Rusku. Z 54 afrických států jich devatenáct podpořilo Ukrajinu při většině z pěti hlasování o válce ve Valném shromáždění OSN, zatímco jen dva udělaly totéž v případě Ruska. Ve většině případů, konkrétně v 52 procentech, se africké státy hlasování zdržely nebo jejich zástupci vůbec nedorazili.
Neexistuje jen jeden důvod, který by vysvětloval postoje afrických států. Několik z nich jsou autokracie ovládané elitami s úzkými vazbami na Moskvu, pár jich má na svém území ruské žoldnéře z Wagnerovy skupiny. Některé státy selektivně vzpomínají na historické vztahy se Sovětským svazem nebo jsou instinktivně skeptické vůči západní zahraniční politice. Většina se domnívá, že tváří v tvář geopolitickým posunům je lepší nevolit strany a raději se snažit vyvažovat.
Afričtí vládcové navíc začali chápat, že Putin používá jídlo jako zbraň. Proto také většina z nich ignorovala jeho petrohradský summit.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář