COOLna

Byla středa před štědrým dnem 2019, když na účet českého „eseróčka“ přistálo 34 milionů dolarů, tedy více než tři čtvrtě miliardy korun. Poslala je ruská naftařská společnost z Krasnodarské oblasti. Dlouho se ale peníze na účtu ohřát neměly – pár týdnů nato měly zamířit do Švýcarska na konto dubajské firmy, jejíž matka byla z Britských Panenských ostrovů.

Policie začala na základě podnětu „cifršpiónů“ případ šetřit a peníze zablokovala. Kauza totiž vypadala jako učebnicový příklad mezinárodního praní špinavých peněz – česká firma vznikla pouhé dva týdny předtím, než jí dorazily stovky milionů. Tuto „skořápku“ navíc vlastnila obecně prospěšná společnost, která se věnuje pomoci hendikepovaným.

Ruská firma tvrdila, že chtěla po českých partnerech rady v oblasti výstavby hydrokrakovací jednotky, které se používají při výrobě nafty. A Češi? Ti zase detektivům tvrdili, že nepotřebovali zkušenosti z hydrokrakování, neboť se měli řídit pokyny další firmy z Kypru. Právě ruští a kyperští občané měli ale přístup i k účtu ve Švýcarsku.

“I přes veškerou snahu policejního orgánu však policie musela 4. listopadu 2021 rozhodnout o zrušení usnesení o zajištění peněžních prostředků, protože nedošlo k prokázání zdrojového trestného činu,“ uvádí analýza ministerstva spravedlnosti.

Dále popisuje, jak chce vláda zamezit obřímu praní peněz z postsovětského prostoru. Na vybranou má ze tří možností a všechny počítají s tím, že by musel nikoli stát, nýbrž dotčený subjekt prokazovat původ peněz.

Jako první možnost skupina expertů složená ze zástupců ministerstev spravedlnosti a financí či Národní centrály proti organizovanému zločinu a Finančně analytického úřadu (FAÚ) doporučila civilní řízení vedené státním zastupitelstvím. A to v případě, že by se podobně jako v popisované kauze nepodařilo zjistit, z jaké trestné činnosti peníze konkrétně pocházely. Druhou variantou je odčerpání peněz pomocí správního řízení, které by vedli přímo „cifršpióni“. Třetí možností je rozšíření trestního řízení, ve kterém by ale vypadla povinnost dokazovat takzvaný zdrojový trestný čin.

Podle analýzy jen v letech 2020 a 2021 se přes Česko na podezřelých průtokových účtech přehnalo 104,5 miliardy korun. Z toho úřady zablokovaly méně než procento, konkrétně 997,2 milionu korun.

Rozsah problému je patrný na číslech. „V roce 2021 činil podíl oznámených podezřelých obchodů souvisejících s průtokovými (tranzitními účty) 6,8 procenta, což při existenci desítek technik praní peněz a široké škály zdrojové trestné činnosti představuje alarmující podíl,“ uvádí materiál.
Největší překážkou pro objasnění případů je povinnost zjistit, odkud prověřované peníze pocházejí. Vyšetřovatelé narážejí na neochotu zemí vně Evropskou unii o justiční spolupráci. Partneři z Východu v lepším případě reagují jen laxně, anebo dotazy zcela ignorují.

„Za těchto okolností je skoro nemožné úspěšně stíhat spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti,“ uvádí analýza. Její autoři, mezi kterými byli i zástupci nejvyššího státního zastupitelství či Finanční správy, upozorňují také na skutečnost, že v EU se nyní projednává směrnice o konfiskaci výnosů z trestné činnosti. Ta má napomoci snadnějšímu odčerpávání špinavých peněz. Česko ji následně bude muset uvést v život.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.