COOLna

Akademie věd před pár lety koupila služební vůz. K dispozici ho měla bývalá kancléřka Martina Bártová, která jej ale využívala i v soukromí. Najezdila takto desítky tisíc kilometrů. Za „soukromé“ kilometry platila méně než za „služební“. A nejen to.

Při jedné ze soukromých jízd kancléřka srazila srnu. Škodu na autě dodnes Akademie věd nedokázala vypořádat. Komise v Akademii věd, která se nehodou zabývala, dokonce navrhovala uhradit škodu z veřejných zdrojů. Navíc okolnosti autonehody doprovází řada pochybností, jak k ní vůbec došlo.
Jde o další příklad, kterým interní audit Akademie věd upozornil na podezření, že ve vědecké instituci, financované ze státního rozpočtu, docházelo k nehospodárnému či neoprávněnému nakládání s veřejnými penězi.

Dění kolem bývalé kancléřky Martiny Bártové, která na svou funkci rezignovala loni na podzim, věnovali auditoři při svém šetření značný prostor. Kritizovali jednak to, že Bártová mohla využívat služební vůz Akademie věd pro soukromé účely, tak okolnosti a vypořádání škody z nehody.

Podle auditu došlo k nehodě 6., nebo 7. prosince 2021. Loni v dubnu podepsala kancléřka Bártová protokol o škodě, ve kterém sdělila, že škoda na autě vznikla 7. prosince 2021 při srážce se srnou. K nehodě nepřivolala policii, což podle kontrolorů bylo chybné, protože se jednalo o škodu na majetku třetí osoby a nařizovala jí to i smlouva. Navíc bývalá kancléřka dle auditu příslušnou jízdu označila za soukromou.

To, že si auditoři nebyli jistí časovým údajem, kdy k nehodě mělo dojít, způsobil Bártové dopis z letošního března. Napsala, že škodu dne 6. prosince 2021 – tedy o den dříve, než uváděl výše citovaný protokol škody – způsobila řidička vozidla zn. Audi, s německou SPZ, v devět hodin ráno v Divadelní ulici v centru Prahy. Podle Bártové tuto nehodu prošetřila policie, která o tom sepsala protokol.

Auditoři do své zprávy napsali, že mezi výše popsanými vyjádřeními o vzniku škody na vozidle existuje rozpor. Upozornili zároveň, že výše popsané jednání mohlo být v konfliktu se zákony. „Pokud je tvrzení Mgr. Bártové v tomto dopise pravdivé, domnívá se Útvar interního auditu mj., že mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu dotační podvod,“ zmínili kontroloři.

Náklady na opravu škody podle pojišťovny činily 87 486 korun, přičemž z havarijního pojištění bylo uhrazeno 71 540 korun. Pět tisíc korun byla spoluúčast pojistného plnění a 11 tisíc korun činila úhrada DPH z opravy. Na tyto dvě položky vystavilo Akademii věd fakturu jí podřízené Středisko společných činností, které vůz vlastnilo.

Na začátku letošního roku proběhlo zasedání škodní komise Kanceláře Akademie věd (KAV), které doporučilo předsedkyni Evě Zažímalové odepsat škodu na vrub státního rozpočtu. „A to navzdory kvalitně zpracovanému právnímu stanovisku Mgr. Kovacevic, z něhož jednoznačně plyne povinnost AV ČR dát škodu Mgr. Bártové k náhradě,“ stojí v interním auditu.

V lednu upozornil vedení Akademie věd i Útvar interního auditu na nesprávné doporučení škodní komise a doporučil škodu ve výši 16 tisíc korun nechat zaplatit bývalou kancléřku Bártovou. Akademie věd faktury za škodu na autě zaplatila Středisku společných činností letos v únoru a březnu. Bártová podle auditorů odmítla zmíněnou škodu vědecké instituci uhradit.

Martina Bártová nastoupila do vedení Kanceláře Akademie věd na začátku roku 2019. V červnu roku 2020 Středisko společných činností (SSČ) koupilo za 770 tisíc Citroën C5 Aircross a uzavřelo smlouvu o výpůjčce s Akademií věd, svou nadřízenou organizací. Ta vozidlo poskytla své kancléřce, fakturu za užívání vozidla i pro soukromé účely jí ale vystavila až se značným zpožděním.

„První faktura za užívání vozidla byla vystavena až po 20 měsících od zahájení užívání tohoto vozidla ze strany AV ČR, a to zřejmě až poté, co na vozidle Citroën vznikla škoda v prosinci 2021 v souvislosti s autonehodou,“ popsali situaci auditoři.

Z účetních dokladů za září 2022 (poslední dostupné dle auditorů) zjistili, že na tachometru Citroënu svítilo číslo 47 196 kilometrů ujetých kilometrů. Z toho zhruba 40 tisíc kilometrů pro soukromé účely a přibližně 7000 kilometrů pro služební účely. Fakturovaly se ale rozdílně.

„Služebně ujeté kilometry jsou ze strany SSČ fakturovány Akademii věd jako služba s pevnou sazbou 9,075 koruny za kilometr, ale soukromě ujeté kilometry jsou ze strany SSČ pravděpodobně fakturovány přímo Mgr. Bártové se sazbou ve výši průměrné ceny spotřebovaných pohonných hmot za kilometr. Za měsíc září 2022 se jednalo o sazbu 2,987 koruny,“ spočítali auditoři.

Podle nich není možné, aby stát za identickou službu platil třikrát vyšší sazbu než fyzická osoba, které stát danou službu poskytuje jako zaměstnanecký benefit. Auditoři jsou přesvědčeni, že takové využívání vozu pořízeného za státní peníze bylo v konfliktu se zákonem o majetku státu a narušovalo veřejný pořádek.

To, že Bártová využívala služební vůz Akademie věd i v soukromí, v Kanceláři Akademie věd rezonovalo. Atmosféře nepomohlo ani to, jakým způsobem se po nástupu Bártové do funkce oslabily kontrolní mechanismy.

„Dne 18. 2. 2020 byl ze strany Akademické rady – navzdory stanovisku Ústavu státu a práva – opět podpořen návrh reorganizace Kanceláře Akademie věd, v jejímž rámci byla z kompetencí Kontrolního odboru odebrána možnost kontrolovat Kancelář Akademie věd,“ uvedli kontroloři.

Situace v Kanceláři Akademie věd v důsledku toho houstla. Audit připomněl, jak vedoucí tehdejšího kontrolního odboru Ladislav Pavlík po kritice reorganizačního plánu KAV obdržel od kancléřky Bártové vytýkací dopis za to, jak „neslušným způsobem hodnotil a kritizoval návrh reorganizace KAV, přestože k tomu neměl ani kompetence, ani potřebné znalosti“.

Za Pavlíka se postavil ředitel ekonomického odboru KAV Petr Šimůnek, který na začátku roku 2021 kvůli dění v Kanceláři a oslabení vnitřního kontrolního systému na svůj post rezignoval. „Upozornil dále na skutečnost, že na jeho bankovní účet byly připsány finanční prostředky od Střediska společných činností, a to aniž by SSČ sdělil číslo svého bankovního účtu a bez právního důvodu pro tuto transakci,“ popsali auditoři.

Doplnili také, že Bártová v minulém roce tlačila na to, aby auditor Jan Blecha (jeden z autorů závěrů interního auditu) a vedoucí odboru veřejnosprávní kontroly Ladislav Pavlík, kteří v průběhu času kritizovali sesekání vnitřního kontrolního systému v Kanceláři Akademie věd, rezignovali na své funkce.

O napjaté situaci kolem Bártové nakonec auditor Blecha informoval nejužší vedení Akademie věd loni v září. Tento tlak už kancléřka neustála a na konci září 2022 na jednání nejužšího managementu AV oznámila rezignaci.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.