COOLna

Firmy ještě před pár měsíci plačící nad růstem nákladů kvůli cenám energií a škemrající o státní pomoc musely přiznat barvu a leckomu se z toho otvírá nůž v kapse. Firemní zisky trhají rekordy a ozývají se hlasy, kterak nám hamižní kapitalisté všechno zdražili a sami se napakovali. Veřejným vášním se nelze moc divit. Na kuřatech, pro něž se prý strašně zdražilo krmivo a na pultech obchodů jejich ceny skočily o desítky procent, udělala firma Vodňanské kuře meziroční nárůst zisku o 165 procent a Lovochemie, produkující hnojiva, která údajně zdražovala celou farmářskou produkci, utrpěla cenovým skokem plynu dvanáctinásobný nárůst zisku.

Babišovy firmy přitahují největší pozornost, ale nebyly pochopitelně samy. Svědčí o tom neočekávaný nárůst výběru korporátních daní v polovině roku. Avšak o hamižných kapitalistech to pochopitelně, tak jako obvykle, není. Ano, zdražit bylo jejich rozhodnutí. Ale v tržní ekonomice je přece snaha nakupovat co nejlevněji a prodávat co nejdráže, protože to ji žene dopředu. Nakonec i prostý zaměstnanec chce prodat svou pracovní sílu co nejlépe a pak nakoupit „v akci“. A ceny drží na řetězu to, čemu se od nepaměti říká „zákon nabídky a poptávky“. Aby se z toho řetězu utrhly, jak se stalo loni a předloni, je nutné nejdříve tuto rovnováhu vychýlit tím, že tu poptávku ženu vzhůru zvyšováním objemu peněz v oběhu prostřednictvím nesprávně nízkých úrokových sazeb, které stimulují i další nesprávné rozpočtové výdaje státu.

Pokud by šlo jen o skok v nákladech na dováženou energii nebo o výpadek na straně nabídky, následoval by bez dosypání peněz do ekonomiky náraz do zdi v podobě recese a zvýšení nezaměstnanosti. Jenže u nás bankovní rada Jiřího Rusnoka a vláda Andreje Babiše inflační políčko pěkně zoraly a dobře vyhnojily, takže inflace krásně vzešla. A teprve z inflace pak rostou zisky, protože odběratelé a spotřebitelé mají na zdražené výrobky dost peněz. Firmy vidí, že mohou do cen plně promítnout minulý i očekávaný nárůst nákladů v podobě nejen subdodávek, ale především v podmínkách nulové nezaměstnanosti i mezd. A jejich růst momentálně podle všech známek také zrychluje, protože podnikatel se jistě nakonec raději rozdělí s člověkem, který pro něj pracuje, než s finančním úřadem. Tím navíc vytváří další prostor pro růst cen, který musí centrální banka vyššími úroky co nejrychleji uzavřít. Nakolik se to daří a podaří, je na jiný komentář.

Pavel Páral

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.