COOLna

Něco takového čeští lékaři ještě neviděli. Když mladé ženě z Karviné vyoperovali ze stehna drobnou bulku, objevili v ní nečekaného vetřelce. Byl jím tenoučký vlasovec podkožní – parazit, který se ještě donedávna vyskytoval jen v tropech nebo v subtropech.

Jak dlouho ho žena v těle nosila, nikdo netuší. Jisté ale je, že v posledních letech nikam do zahraničí necestovala. Parazita si tedy z dovolené přivézt nemohla.

Zdravotníci z Krajské hygienické stanice v Ostravě se proto pustili do pátrání, odkud se tvor v jejím těle vzal. Po pár dnech nakonec konstatovali: „Dalším epidemiologickým šetřením bylo zjištěno, že se v místě jejího bydliště nachází rybník s výskytem komárů. Žena také vlastní dva psy.“

Pacientka se tedy podle nich parazitem, jenž napadá primárně psovité šelmy, nakazila zřejmě od komárů hodujících předtím i na jejích domácích mazlíčcích.

Prozatím ojedinělý případ ze severní Moravy ukazuje, jak se v Česku začíná projevovat oteplování klimatu. Šíří se kvůli němu dosud nevídané parazitární choroby.

Kromě zmíněného vlasovce podkožního už tady odborníci zaznamenali i jeho vzdáleného bratrance – vlasovce psího. „Říká se mu také srdeční červ, protože se zvířatům dostává do srdce. Nejprve napadal jenom psy, pro které může být i smrtelný, později ho ale začali mít i lidé. U těch naštěstí není tak nebezpečný, protože se většinou zapouzdří jen někde v podkoží,“ doplňuje epidemiolog Oldřich Šebesta z Krajské hygienické stanice v Brně. Uhnízdit se ovšem může i v plicích nebo jinde v tkáních.
Také tento parazit proniká do těla hostitelů hlavně se slinami bodavého hmyzu. Poprvé jeho místní přenos veterináři detekovali před 16 lety na Břeclavsku.

Do našich zeměpisných šířek se ale dostávají i nové infekce z klíšťat. Například anaplazmóza či babezióza. První jmenovanou chorobou už se podle dat Státního zdravotního ústavu infikovalo 48 lidí, k druhé nemoci oficiální statistika chybí. Podle Miroslavy Burýškové z laboratoře Protean ale budou nakažených lidí desítky.
Svůj předpoklad staví na analýzách infekčnosti klíšťat, kterými se její laboratoř zabývá už od roku 2006 a v nichž biologové podrobili vyšetření nejméně 18 tisíc těchto členovců. „Šlo o pijáky, které nám poslali přímo lidé, již si je předtím vyjmuli z kůže. Právě babeziózou bývají tato klíšťata infikovaná poměrně často, patogen babesie jsme nalezli dokonce u 14 procent z nich,“ přiblížila Miroslava Burýšková.

Výskyt uvedených chorob potvrzují i veterináři. U domácích mazlíčků a jiných zvířat je v posledních letech rovněž detekují. „Jen v letošním a loňském roce jsme zaznamenali dokonce několik případů babeziózy. Pravidelně pozorujeme i zvýšený výskyt anaplazmózy,“ přitakává Miloš Vávra z Veterinární univerzity v Brně. Infekce podle něj trápí především psy, kočky a fretky.

Přesto lékaři ani hygienici lidem vyšetření na tyto choroby zpravidla nenabízejí. „Nikdo tady nic netestuje. Pokud lidé něco takového chtějí, musejí obyčejně požádat veterináře. Jinak jim nezbývá nic jiného než zůstat ve sladké nevědomosti,“ podotýká Miroslava Burýšková.

Babezióza i anaplazmóza, které škodí primárně zvířatům, přitom mohou mít i u lidí velmi závažný průběh. Napadají totiž krvinky a vyvolávají jejich rozpad.

„Například prvok babesia, který způsobuje babeziózu, tak může lidem s oslabenou imunitou způsobit i velmi těžké stavy,“ varuje parazitoložka Marie Jalovecká z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Choroba pak může svým průběhem připomínat malárii.

Na pozoru by se podle ní měli mít hlavně pacienti s onkologickou léčbou či lidé po transplantaci. Chránit by se měly i těhotné ženy. „Vůbec nejnebezpečnější je pro tyto skupiny lidí druh babesia divergens, jenž napadá kromě lidí převážně skot,“ varuje parazitoložka Jalovecká.

Podle jejího kolegy Radka Šímy platí totéž i o anaplazmóze. „Pokud je někdo zdravý, tak si většinou s bakterií rodu anaplasma bez problémů poradí. Jeho imunitní systém ji zlikviduje,“ říká akademik a dodává: „Jakmile je ale organismus nakaženého oslabený jinými chorobami, může se u něj průběh infekce pořádně zvrtnout.“

Protože se obě exotické choroby přenášejí na lidi i zvířata přes klíšťata, je podle odborníků nejlepší prevencí pravidelné ošetření kůže. Lidé by měli použít repelent, svým mazlíčkům by pak měli dopřát účinné preparáty proti krev sajícím členovcům.

„Důležitá je i důsledná kontrola zvířat po venčení, během níž chovatelé odstraní pořád ještě nepřisáté parazity,“ přidává další radu Miloš Vávra z Kliniky chorob psů a koček při Veterinární univerzitě v Brně.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.