Pro vyhledání svého hostitele používají samice komárů tykadla a další drobné výčnělky zvané maxilární palpy. Tyto orgány fungují podobně jako naše sliznice uvnitř nosu – jsou protkané nervovými zakončeními s receptory, které zaznamenávají určité chemické sloučeniny a následně vysílají signály dále do nervové soustavy. Studie se zaměřila na komára egyptského (Aedes aegypti) a zjistila, že funkčnost komářího „nosu“ se v mnohém liší od zbytku hmyzu, ale i od nás.
Co z nás komáři mohou cítit? Nejen když se zpotíme, naše tělo vylučuje stovky různých molekul do ovzduší. Sloučeniny, které komárům voní nejvíce, jsou například různé alkoholy nebo aminy běžně vylučované naší kůží. Případně mohou komáři pomocí maxilární palpy „zavětřit“ i oxid uhličitý, který nevyhnutelně všichni vydechujeme.
U jiného hmyzu (a podobně i u obratlovců) vědci pozorovali, že čichová nervová buňka má na sobě vždy pouze jeden typ receptoru detekující jednu konkrétní molekulu. Signál z tohoto neuronu pak jde do nejbližší nervové uzliny a pokračuje dále nervovou soustavou, a živočich tak rozpozná, jakou vůni zrovna cítí. Komáři to ale vyřešili trochu jinak. „Komáři tímhle boří obecná pravidla toho, jak živočichové cítí pachy,“ říká autorka studie Margo Herre z Rockefellerovy univerzity.
Zatímco třeba my chceme vědět, co dobrého zrovna cítíme, komár se jistě spokojí s tím, že prostě cítí nás (a tedy je mu jedno, jakou molekulu zrovna zaznamenal). Proto čichové neurony komárů jsou unikátní v tom, že na sobě mají najednou celou sadu rozdílných receptorů, z nichž každý rozpoznává něco jiného. Jeden neuron tak dokáže „vycítit“ plejádu pachů.
Taková paleta receptorů na každém nervovém zakončení přináší komárům několik výhod. Pokud jejich oběť „voní“ trochu nestandardně, komár nejspíš ucítí nějakou sloučeninu z jejího koktejlu pachů. A v případě nefunkčnosti některého z čichových receptorů se zase komár nemusí bát, že by byl o hladu, protože jiný receptor nejspíš zastoupí jeho funkci. To vědci ověřili i experimentálně, když komáry zbavili celé skupiny receptorů, stejně dokázali člověka ucítit.
„Když vy budete mít jeden čichový receptor nefunkční, všechna nervová zakončení, která tento receptor nesou, přestanou prakticky cítit,“ vysvětluje komáří čichovou vychytávku Leslie Vosshall z Howard Hughes Medical Institute a Rockefellerovy univerzity.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář