COOLna

Historie máku se na našem území datuje do doby Keltů před 2 800 lety. Tahle jednoletá rostlina, dorůstající až do metru a půl, kvete v odstínech bílé až fialové barvy a dozrává v makovice s mnoha drobnými semeny. Většina lidí si je představí leda v buchtách „honzovkách“, pro narkomany i na jižní Moravě ale představuje drogu zdarma. Hledají opium, ale není mák jako mák. Často je z něj jen bolí břicho.

„Užívání šťávy – opia – z nezralých makovic je mezi uživateli drog poměrně rozšířený fenomén. Vyskytuje se sezonně, uživatelé drog mohou v blízkosti makového pole i kempovat a dočasně tam žít. Taky se dá ta šťáva sušit nebo případně makovice celé, které se pak vyvařují,“ popisuje ředitel pro výzkum a inovace brněnské Společnosti Podané ruce Viktor Mravčík.

Podle něj je tento fenomén přítomen v celé zemi, ale nejvíc v regionech, kde je častější užívání opiátů. „Jihomoravský kraj je specifický, užívání opiátů je koncentrováno hlavně v Brně a specificky v sociálně vyloučené lokalitě v centru,“ poukazuje.

Česká republika patří k celosvětově nejvýznamnějším producentům a vývozcům potravinářského máku, a tak najít zdroj není problém.

„Když ho máme úplně u Znojma, tak tam na něj samozřejmě chodí takoví týpci, kteří makovice nařezávají, u vesnic to nikoho nezajímá. Buď máme zprávy, že nám do něj někdo vlezl, nebo zkrátka sami vidíme ty nařezané makovice,“ líčí Jiří Marek z Farmy Markových z Únanova, která pěstuje mák asi na třiceti hektarech na Znojemsku a ročně ho pod značkou Český modrý mák prodají asi sedm až deset tun.

Surové opium má až stonásobně vyšší účinek než například marihuana. Většinu pěstovaného máku v tuzemsku tvoří zmíněný potravinářský, nikoliv farmaceutický, ze kterého se vyrábějí léky.

„Potravinářský má velmi nízký obsah alkaloidů opia. Užívaná droga připravená z potravinářského máku je tedy na účinné látky velice chudá,“ vysvětluje Mravčík.

Podle pěstitele máku Marka obsahuje potravinářský mák jen desetinu „žádaných“ látek. „Takže náš mák v životě nebude fungovat tak, jak čekají ti, co nám na něj chodí. Je jim leda špatně a poblijí se,“ míní. Jak dodává, laik přitom na první pohled nepozná, o jaký mák jde.

I když potravinářský a farmaceutický se od sebe liší tvarem makovic, listy a hlavně barvou semínek. Zatímco semínka u technického jsou šedorezatá, u potravinářského jsou krásně modrá a sladká.

Osobně Marek škody nikdy na policii nehlásil. „Jsou zanedbatelné. Jde o bandu zoufalců, která něco zkouší, ale na nic nepřijde a navíc se potrestá sama,“ podotýká. I tak ale občas vidí, že pole kontrolují policisté nebo celníci. Pokud je totiž osevná plocha mákem větší než 100 metrů čtverečních, mají pěstitelé zákonnou povinnost ohlásit tuto skutečnost příslušnému celnímu úřadu.

Jde o zákon o návykových látkách a stejná povinnost platí i pro pěstitele konopí. Loni se takhle nahlásilo v Jihomoravském kraji 116 pěstitelů máku (pro srovnání pěstitelů konopí bylo 51) a celníci zjistili porušení v 18 případech (u konopí ve dvou). Jak doplňuje mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová, data za tento rok ještě nejsou, protože sklizně ještě nejsou ukončeny.

„Z makovic se opium sice dá získat, ale není to úplně snadné. Pro českého nelegálního výrobce opiátů je mnohem jednodušší uvařit pervitin,“ říká policejní mluvčí Bohumil Malášek. Jak ale vysvětluje Mravčík, pervitin patří mezi amfetaminy, látky, které mají stimulační účinek. I když kombinace různých látek je mezi lidmi užívajícími drogy častá, pervitin je úplně jiná droga než opiát.

Na mák chodí uživatelé drog nejen na jihu Moravy, ale i na Hané. „V tomhle sezonním období se to děje po celé republice. Nedělají to všichni drogově závislí, ale část jich je. V kraji se nejvíce opiátům holduje na Prostějovsku, je to způsobené tradicí olašských Romů,“ uvedl David Bezdomnikov, vedoucí olomoucké pobočky Podaných rukou.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.