Vláda hlásala konec dotační ekonomiky, místo toho ale v posledních týdnech hned několikrát rozvířila vodu přiklepnutím milionů cílovým skupinám, které rozhodně nouzí netrpí.
Nejprve si hospodští z „posh“ restaurací pod heslem oživení turismu v regionech vydupali více než padesátimilionovou dotaci, směřující na účty vydavatele luxusního průvodce Michelin.
A minulý týden zas ministr životního prostředí Petr Hladík způsobil uprostřed českého informačního léta rozruch zveřejněním detailů dotačního programu Oprav dům po babičce. Z něj bude mít nárok na víc než milion korun každý, kdo vlastní starší rodinný dům nebo rekreační objekt, který zároveň využívá k bydlení a chce ho rekonstruovat a zateplit. Kromě toho nabízí ministerstvo také další bonusy například na kotle na biomasu, tepelná čerpadla nebo solární panely na střechu.
V obou případech zastánci dotací zarputile trvali na tom, že programy sice jdou tak trochu proti předvolebním heslům, v zásadně se ale jedná „o něco jiného“. Stopka se prý měla týkat hlavně provozních dotací, ne investičních – což jsou obě zmíněné.
Z hlediska veřejného mínění to ale pro vládu může být katastrofa. Vždyť jak je možné méně movitým lidem žijícím v nájmu nebo obecních bytech vysvětlit, že jejich soused se dvěma auty a rozlehlou haciendou od státu dostane milion, aby si žil ještě líp, zatímco bytovou krizi pro široké masy vláda nijak vehementně neřeší?
Jan Němec
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář