COOLna

Policie tvrdí, že účel systému je jednoznačně vymezen na základě ustanovení § 66a zákona o Policii České republiky a také pokynu policejního prezidenta.

Takové vysvětlení se ale nepozdává advokátovi specializujícímu se na trestní právo Jaroslavu Ortmanovi.

„Trestní řád upravuje například odposlechy a sledování, ale o rozpoznávání obličejů v něm nic není. Rozhodně by to mělo být nějakým způsobem legalizováno. Pokyn policejního prezidenta není dostatečný, to by policejní prezident mohl nařídit cokoli nelegálního. Jeho pokyn není součástí právního řádu,“ řekl Ortman.

Advokát Jan Vobořil z organizace Iuridicum Remedium, která se věnuje mimo jiné také problematice ochrany soukromí, vysvětlil, že § 66 a zákona o policii umožňuje pouze shromažďovat digitální fotografie osob spolu s jednoznačnými identifikátory, ale o využívání systému „face recognition“ zde není ani slovo.

„Toto řeší až pokyn policejního prezidenta, který nám policie poskytla na naši žádost, ovšem klíčové pasáže jsou v pokynu, respektive jeho příloze začerněny,“ řekl Vobořil.

Policie tak podle Vobořila navíc nepostupuje poprvé. Podobně právní základ prý chybí již dlouhá léta například u kriminalistické databáze DNA. V současné době je položena ze strany českého Nejvyššího správního soudu k Soudnímu dvoru Evropské unie předběžná otázka, zda je tento způsob úpravy takto citlivých policejních systémů přijatelný z hlediska záruk pro základní lidská práva, a jako příklad uvádí právě policejní databázi DNA.

Podle informací policie disponuje databází digitálních fotografií občanů, které získala z evidence občanských průkazů a cestovních dokladů. V případě, že například získá fotografii nebo záznam z kamery, na němž je tvář neidentifikované osoby, může tuto tvář porovnat s touto referenční databází. Systém porovnává matematické vektory tváří a pak nabídne osoby, které vykazují nejvyšší míru shody.
„V praxi si to lze představit tak, že když projdete před kamerou, kdokoli, kdo má přístup k výstupu této umělé inteligence, nevidí jen váš obličej, ale dostane k němu také informaci o tom, kdo jste – vaše jméno a příjmení, datum narození, bydliště, případně další informace. Stejně to systém může dělat i zpětně z natočeného videa nebo třeba z fotografií,“ sdělil europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).

V praxi se používání uvedeného systému velmi liší, podle Vobořila například nejen mezi Ruskem a Čínou na jedné straně a státy EU na druhé, ale i mezi členskými státy EU navzájem.

„Velmi rezonující byla například kauza Clearview, kdy bezpečnostní složky některých států využívaly nelegální databázi fotografií této společnosti právě k biometrické identifikaci,“ vysvětlil Vobořil.
Podle Kolaji je třeba jen v Moskvě okolo 250 tisíc kamer napojených na systém biometrické identifikace. „Nepohodlní“ lidé pak čelí opakovaným kontrolám ze strany policie, i když třeba jen jedou metrem do práce.

„Je to dobrá ukázka toho, o jak mocný nástroj jde. V Česku je dlouhodobě známo využití na Letišti Václava Havla. Nyní však vyšlo najevo, že systém používá neznámým způsobem i Policie ČR, což považuji za skandální,“ podotknul Kolaja.

A podle pirátské poslankyně Kláry Kocmanové tato technologie může také chybovat. Je prý prokázáno, že systém mohou zmást třeba sourozenci nebo příbuzní. „Naprosto alarmující je i fakt, že u lidí tmavé pleti je chybovost systémů neporovnatelně vyšší než u lidí se světlou pletí,“ uvedla Kocmanová.
Otázce používání nástroje na rozpoznávání obličejů se nyní věnuje i Evropský parlament v Aktu o umělé inteligenci. „Nedávno jsme schválili pozici Evropského parlamentu, do které jsme prosadili zákaz tohoto využití umělé inteligence v reálném čase. Bezpečnostní složky by rozpoznávání obličejů směly využívat jen zpětně ze záznamu, a to až se soudním příkazem,“ objasnil Kolaja.

Podle něj je třeba pro používání takovýchto systémů nastavit striktní pravidla, podobně jako u nasazování odposlechů telefonů nebo domovních prohlídek, které policie také nemůže používat, jak se jí zamane. „Nyní o finální podobě legislativy vyjednáváme s Evropskou komisí a národními vládami. Legislativou se bude muset řídit i česká policie,“ zakončil Kolaja.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.