COOLna

Střety s policií, zablokované silnice, železnice, letiště, už více než půl roku každou sobotu večer ve městech až statisícové protesty. A taky stávky lékařů, rezervistů v armádě, hi-tech společností, obchodních domů, bank, skoro statisícový pochod na Jeruzalém. Všechno k ničemu. Vláda Benjamina Netanjahua odpor proti justiční reformě ignoruje.

„Mám velký strach,“ říká mi pokaždé asi padesátiletá Ronit. Má už dospělé děti, dobrou práci v mezinárodním obchodě a čtvrť, kde žije, patří k těm dobrým. Právě proto, že pracuje v mezinárodním byznysu, Ronit dobře vidí, jak současné kroky vlády ničí ekonomiku.

Měna šekel se propadá, burza také. Po pondělním rozhodnutí parlamentu omezit Nejvyšší soud ve prospěch vlády je pád ještě hlubší. Investoři ze země už půl roku stahují peníze. Nové investice do hi-tech od nástupu vlády s podporou pravicových a náboženských radikálů klesly o 90 procent. Přitom hi-tech sektor je pro Izrael klíčový.

Důvod je prostý – země, která nemá ústavu a kde si vláda může přijmout jakékoli rozhodnutí, protože bude držet veškerou moc, není pro investice bezpečná. A dávají to najevo i ratingové agentury. Hodně sekulárních a liberálních Židů se teď svěřuje se svými strachy, že Izrael má nakročeno k mesiášské diktatuře. Že demokracie tuhle vládu nepřežije.

Historik Nathaniel Walloch v úterý v názoru pro list Jedioch Achronot zmiňoval, že dosud žádná země nespojovala principy fašismu a náboženství tak výrazným způsobem jako dnešní Izrael.

Obavy nejsou až tak iluzorní. V úterý opět stávkovali lékaři. S justiční reformou nesouhlasí podle průzkumu 73 procent z nich. Mají strach, že vláda pak omezí zdravotní péči pro některé skupiny obyvatelstva. Že legalizuje diskriminaci, a to nejen vůči menšinám, ale třeba i vůči sekulárním a liberálním Židům.

Přehnaná reakce? Orit Strooková z koaliční a krajně pravicové strany Náboženský sionismus v lednu prohlásila, že by lékaři měli mít možnost odmítnout léčit s ohledem na své přesvědčení. Třeba homosexuály. Tehdy padla i zmínka, že věřící lékař Žid by v sobotu mohl odmítnout léčit třeba křesťana, aby si porušením šabatu nešpinil duši.

Ale jsou i jiné důvody, tisícovka lékařů už se chystá v reakci na jednání vlády opustit Izrael. Přitom sektor je podfinancovaný a peněz do něj přitéká ještě méně, protože ekonomika slábne a zvyšují se dávky pro ultraortodoxní.

„Nyní směřujeme k občanské válce,“ reagoval bývalý premiér Ehud Olmert. Někteří demonstranti už byli napadeni příznivci vlády. Autem v pondělí večer řidič srazil tři demonstranty a nebyl to první případ. Byl i útok kladivem.

Kolem reformy se odehrává rozkol mezi sekulárními a liberálními Židy a náboženskými nacionalisty na straně druhé a spor mezi Židy z Evropy a Židy z arabských zemí .

Nesoulad mezi nimi byl vždy, arabští Židé nejsou moc nakloněni zemi evropského střihu. Tyhle nálady ale začal rozdmýchávat poslední roky právě Netanjahuův Likud, který se stavěl do role obránce zájmů Židů z arabských zemí.

Velký šok u některých vyvolal minulý týden pokřik jednoho Žida z arabských zemí na demonstranty v tom smyslu, že Židů v Evropě měli za holokaustu zlikvidovat víc a ne jen šest milionů.

A také je tu ještě jedna rovina konfliktu: mezi těmi, kdo v armádě nasazují životy a pak celý život odvádějí daně, a mezi těmi na pravici, kdo studují v náboženských školách a pobírají dávky, protože jen náboženské vzdělání jim k uplatnění na trhu práce v 21. století nestačí.

Marně ministr obrany Galant prosil v pondělí ministra spravedlnosti Levina, ať od jednoho z nejkritičtějších bodů reformy ustoupí.

Galantovi dochází, kam se Izrael řítí. Dosud řešil, že rezervisté, kteří mnohdy slouží dobrovolně, odmítají za současné situace riskovat životy. Nejdřív to bylo 1 000 letců, pak se přidalo 10 000 dalších záložníků. Ministryně Miri Regevová jim vzkázala, že kdo odmítne sloužit, patří do vězení.

Poté co v pondělí parlament omezil Nejvyšší soud, Netanjahu prohlásil, že by se do sporu neměla zatahovat armáda. Zřejmě proto, aby se izraelským vojákům lépe spalo, začala se v úterý – jen den poté – náboženská strana Sjednocený judaismus Tory domáhat toho, aby studium náboženství bylo rovno službě v armádě. Jinak prý padne koalice.

Lídr teroristického Hizballáhu v pondělí „pogratuloval“ Izraeli, že se vydal na cestu ke své vlastní likvidaci.

Marné jsou výzvy prezidenta ke kompromisu, k všeobecné shodě na reformě. Že je něco v nepořádku, už v březnu varoval průzkum zveřejněný pravicovým listem haJom. V něm 51 procent oslovených právníků odmítlo reformu, tak jak ji připravil ministr spravedlnosti Levin. Další se zdrželi, pro bylo 32 procent.

Netanjahu osekáním pravomocí Nejvyššího soudu vyzýval ke kompromisu, na který prý levicový blok nechce přistoupit. Druhá strana zase tvrdí, že žádné kompromisy Netanjahu nenabízí. Teď prý bude do listopadu čas najít kompromis, tomu druhá strana už nevěří. Nahlas se říká, že Netanjahu se tak bojí rozpadu vlády, že radikálům v koalici odkývá cokoli. Imunita premiéra ho chrání před soudem kvůli obviněním z korupce.

Pravicový blok se ohání tím, že většina Izraelců reformu chce. Podle čísel z Demokratického institutu ale v loňských volbách získal jen o zhruba 0,6 procenta hlasů více než levicově liberální blok.

Podle průzkumu zveřejněného listem Jerusalem Post reformu justice v této podobě podporuje jen 35 procent Izraelců. Pravicový blok by už v parlamentu nezískal většinu, a ani by těsně neprohrával.

Opozice podává proti přijetí justičního zákona žalobu k Nejvyššímu soudu. „Soud jim dá určitě za pravdu,“ říká mi Ronit o tom, co píšou v novinách. Ale bude vláda rozhodnutí soudu respektovat? A co když ne?

Už teď mnozí Izraelci říkají, že ve srovnání s tím, co nastane pak, je tohle jen zahřívací kolo. Tajná služba Mosad už v pondělí večer opatrně prohlásila, že je a vždy bude na straně zákona, ne vlády.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.