COOLna

Africké země (zvláště ty z východní části kontinentu) vyjadřují zklamání a znepokojení z ruského rozhodnutí odstoupit od dohody o vývozu ukrajinského obilí. Bojí se hladu. Rusko se je snaží uklidnit sliby, že je připraveno ukrajinský vývoz nahradit. Podle analytiků hraje ruský prezident Vladimir Putin o to, aby se od něj Afrika neodvrátila.

„Rozhodnutí Ruska opustit černomořskou obilnou iniciativu je bodnutí do zad světovým cenám potravinové bezpečnosti a má nepřiměřený dopad na země Afrického rohu, které jsou již nyní postiženy suchem,“ reagoval na rozhodnutí Moskvy opustit dohodu o vývozu ukrajinského obilí keňský vrchní tajemník pro zahraniční věci Korir Sing’Oei.

Více než 50 milionů lidí v Somálsku, Keni, Etiopii a Jižním Súdánu potřebuje potravinovou pomoc, protože několik let po sobě nepršelo a země trpí rozsáhlým suchem.

Africká unie, která iniciativu podporovala, vyjádřila „lítost“ nad jejím ukončením. Jako zklamání označila konec dohody i Ghana, zatímco Mosambik varoval před následky, které rozhodnutí Moskvy bude pro chudé africké země mít.

Dohoda zprostředkovaná Tureckem a OSN umožňovala vyvážet do Afriky obilí navzdory válce. Světový potravinový program (WFP) jejím prostřednictvím nakoupil 725 000 tun obilí, z nichž polovina byla určena pro východoafrické země, jako jsou Etiopie, Keňa a Somálsko. Podle Brendy Tariukiové, ředitelky komunikace WFP pro východní Afriku, měl Světový potravinový program v červenci zajištěno 80 procent obilí, které potřeboval na rok 2023.

„V krátkodobém horizontu jsme v pořádku,“ řekla Tariukiová. „Ale pokud nebude dohoda v blízké budoucnosti znovu projednána, bude jen otázkou času, kdy nám obilí dojde.“

Tariukiová též upozorňuje, že se bude muset podívat po jiných trzích, což povede k prodloužení dodacích lhůt a zvýšení cen potravin. A v konečném důsledku k hladovění mnoha lidí. Ukrajina už vybudovala alternativní exportní trasy, ta hlavní má vést přes přístavy na Dunaji. Připouští ale, že tímto způsobem může dodat méně obilí, přičemž to bude stát více a trvat déle.

Podle Ukrajinců Rusové cíleně střílí na ukrajinskou infrastrukturu pro vývoz těchto produktů. „Rusko se snaží získat výhody tím, že drží čtyři sta milionů lidí jako rukojmí. Vyzývám všechny národy, zejména ty v Africe a Asii, které jsou nejvíce postiženy rostoucími cenami potravin, aby na potravinový terorismus reagovaly jednotně na celém světě,“ obvinil Rusko ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Ruský prezident ubezpečuje africké státy, že Rusko je schopné dodat obilí samo. „Chci vás ujistit, že naše země je schopna nahradit ukrajinské obilí komerčně i bezplatně, zvláště když letos opět očekáváme rekordní sklizeň,“ napsal Putin v článku uveřejněném v afrických novinách k příležitosti summitu Ruska a afrických zemí v Petrohradu. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova měl článek velký úspěch a vyšel ve více než 25 afrických státech.

Podle deníku Financial Times se Putin pravděpodobně pokusí využít summit k prosazení svého plánu vyvážet ruské obilí do Afriky, a vyřadit tak Ukrajinu z globálního trhu. Tento plán podle informací deníku předpokládá, že Katar bude platit za ruské dodávky do Turecka, které by pak distribuovalo obilí do chudších zemí. Dauhá ani Ankara ale zatím neprojevily zájem a není jasné, jakým způsobem Moskva chce svůj scénář prosadit.

Putin se snaží těžit z afrických antikoloniálních pocitů a svádět vinu na Západ. Tvrdí, že z dohody odešel, protože ji Ukrajina, USA a Evropa používaly pro své vlastní obohacení a obilí posílaly převážně jen do vysokopříjmových a středněpříjmových zemí.

Putin hraje o hodně. Hrozí mu, že pokud Afričané budou mít pocit, že je Moskva neposlouchá, mohou se od Ruska distancovat. Jak podotýká analytik Cameron Hudson z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia: „Tohle je rozhodující moment pro Afriku i Putina v jejich vztahu.“

Delegace hlav afrických států 17. června navštívila Rusko, přičemž žádala Putina o pokračování dohody. Zvláště Jihoafrická republika význam dodávek zdůrazňovala. Moskva navzdory jejich iniciativě měsíc poté od dohody odstoupila.

Afričtí lídři budou podle analytiků na Putina tlačit, aby dohodu obnovil. Africké národy si podle ředitele Carnegie Russia Eurasia Center uvědomují, že „cena spolupráce s Ruskem stoupá“. Rusko drcené západními sankcemi se mimo Afriku nemá příliš kam obrátit, což „posílí vyjednávací pozici Afričanů“.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.