COOLna

Za nové bydlení měli zaplatit o stovky tisíc korun navíc, mysleli si totiž, že kupují větší byt, než byla realita.

Špatně uvedená výměra užitné plochy bytu není podle zkušeností z Asociace inspektorů nemovitostí jen nějakou občasnou výjimkou. „V případě rodinných domů metry čtvereční v inzerátech velmi často neodpovídají skutečnosti. U bytů se většinou vychází z prohlášení vlastníka, ale i to je často nepřesné,“ upřesňuje Michal Flachs, tiskový mluvčí asociace.

Stejný problém nedávno potkal i mladou rodinu, která našla inzerát lákavého bytu v širším centru Prahy s inzerovanou plochou šedesát šest metrů čtverečních. Prodejní cena byla prodejcem stanovena na 7,8 milionu korun. Metr čtvereční užitné plochy tak v tomto případě stál zhruba 118 tisíc korun.

Už se schylovalo k dohodě, když se kupující před finálním podpisem kupní smlouvy rozhodli na prohlídku pozvat ještě nemovitostního inspektora, který měl prověřit technickou kondici nejen pořizovaného bytu, ale celého domu, kde se jednotka nachází. A vše se náhle zkomplikovalo.

Po detailním měření objektu majitelé odhalili, že skutečná podlahová plocha bytu byla o čtyři metry čtvereční menší. Při 118 tisících korun za metr čtvereční tato odchylka tvoří rozdíl v ceně téměř půl milionu korun.

A podobně jako užitná plocha nemovitosti často inzerátu neodpovídá ani její technický stav.

„Vždy doporučujeme zájemcům vzít si odborníka, který důkladně prověří stav a případně i podlahovou plochu. Když uvážíme, že data z realitních nabídek dnes využívají banky pro online odhady, a často jak metry čtvereční, tak technický stav neodpovídá realitě, tak si v dnešní době, pokud půjdeme online cestou a odborník fyzicky nemovitost neuvidí, zaděláváme na velký problém,“ dodává Michal Flachs, tiskový mluvčí Asociace inspektorů nemovitostí.

Ať už prodávající inzeruje špatnou výměru bytové jednotky, která neodpovídá skutečnosti záměrně, nebo ne, kupující má podle občanského zákoníku nárok na přiměřenou náhradu.

„V tomto případě se na chybu přišlo včas, to znamená ještě před uzavřením samotné kupní smlouvy a prodávající se s kupujícím dohodli na oboustranně přijatelné kupní ceně odpovídající skutečné výměře bytu. Obě strany si tím ušetřily řadu nepříjemností, které by při pozdějším odhalení mohly v krajním případě vést až k soudnímu sporu. Stejně jako u jiných vad i zde platí, že lépe je vědět předem, co skutečně kupuji a zda to odpovídá požadované kupní ceně,“ okomentovala Marie Ratajová, specialistka na realitní právo ze společnosti ABES.

Částečným řešením by podle jejích slov mohla být novinka platná od ledna příštího roku. Kupující si totiž budou moci nově ověřit inzerovanou výměru bytu přímo v katastru nemovitostí.

„Podle novely Katastrální vyhlášky se nově budou do katastru nemovitostí zapisovat také údaje o podlahové ploše bytu a nebytového prostoru. Údaj se bude zapisovat podle listiny, která je podkladem pro zápis jednotky do katastru nemovitostí, tou bývá obvykle prohlášení vlastníka o vymezení jednotek v domě. Údaj má být doplněn ke všem již evidovaným jednotkám do konce tohoto roku,“ vysvětlila specialistka na realitní právo.

„I přesto bude vhodné podlahovou plochu před koupí přeměřit, může se totiž stát, že údaj z listiny neodpovídá skutečnosti,“ uzavírá Marie Ratajová z ABES. Jde totiž opět „jen“ o prohlášení vlastníka a je lepší vše si ověřit přímo na místě.