Díky zásadnímu úsilí naší vlády se podařilo inflaci dostat na jednocifernou hodnotu, pochválil se premiér Petr Fiala. Kdo jej slyšel, nejspíše si chce zalít uši voskem.
Absurdní je však sebechvála pana premiéra Fialy. Byl to on, kdo obvinil svého předchůdce z Babišovy drahoty ve chvíli, kdy ceny meziročně rostly tříprocentním tempem (září 2021). Tříprocentní inflace byla Babišova drahota, rok a půl dvouciferné inflace je pak čím? Fialovova láce?
Ne, takřka desetiprocentní růst cen (při vědomí toho, že meziměsíčně ceny nadále pomalu, ale stále rostou) je dobrá zpráva jen v kontextu ještě mnohem horších zpráv předchozích šestnácti měsíců.
Přiznejme si: desetiprocentní inflace je děsivá, i když tempo jejího růstu je již záporné. Tento pokles není ani omylem výsledkem nějakého úsilí vlády. Jak říkají statistici: „Na snižování působily v červnu již čtvrtý měsíc v řadě ceny pohonných hmot, když meziročně klesly o 25 procent.“
Vládní „úsilí“ svým utrácením inflaci spíše podporuje, tedy až na sníženou valorizaci důchodů. Za to ji nebudeme kamenovat, v čase války a šílených cen energií neměla moc možností, ale ať nám premiér nevěsí na nos ekonomické nesmysly.
Ale tvářit se, že tříprocentní inflace je vinou premiéra Babiše (září 2021), zatímco ta osmnáctiprocentní (září 2022) se premiéra Fialy vůbec netýká, je urážkou racionálního myšlení i těch voličů, kteří své vládě stále věří.
Petr Kamberský
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář