COOLna

Jak definovat luxus? Těžká věc. Pro jedny jím může být stará motorka, pro jiné zlatý záchod. Klimatičtí aktivisté, skupina Poslední generace, teď míří na „symboly moderního bohatství“. S oblibou sprejují výlohy obchodů typu Dior. Emočně působí snímek, který dal na svůj web novinář Gabor Steingart: před posprejovaným obchodem Prada stojí mladičký aktivista a drží transparent: „Bohaté už si nemůžeme dovolit!“

Jenže jak píše Franziska Zimmererová v listu Die Welt, tento obraz luxusu už je starý. Éra, kdy ho ztělesňovaly velké automobily, soukromá letadla či zlaté hodinky, pomíjí. Symboly moderního bohatství, na které se chystá Poslední generace, vypadají úplně jinak, až překvapivě zeleně. Působí ironicky, že s moderním bohatstvím se nejlépe srovnávají hodně vydělávající, ekologicky uvědomělí obyvatelé velkoměst, ti, kteří volí Zelené a sympatizují s Poslední generací.

Jsou to ti, kteří si kupují elektrická nákladní jízdní kola (i jako dětské kočárky) Bakfiets, bratru za 5000 eur, péřové bundy Ecoalf recyklované z rybářských sítí, flísové pulovry Patagonia (říkají jim Patagucci), tepelná čerpadla Bling-Bling a podobně. Toto – nikoli zlatý záchod v koupelně – je dnes moderní luxus.

Zimmererová to shrnuje. Kdo cílí na moderní bohatství, ať se přilepí třeba před pekařství Zeit für Brot, které nabízí chléb za 7 eur. A cituje filozofa Lamberta Wiesinga, jenž tvrdí, že luxus má vždy cosi společného s iracionalitou.

Švýcarští voliči v referendu schválili zákon o uhlíkové (klimatické) neutralitě od roku 2050. Prošel většinou 59 procent hlasů. Ale zajímavější než ten samotný fakt je mapa, kterou na webu publikuje list Neue Zürcher Zeitung. Ukazuje totiž výsledky hlasování po obcích a do jisté míry i vnímání luxusu.

Největší podporu získalo uhlíkově neutrální Švýcarsko tam, kde se luxus koncentruje nejvíce. Třeba u Ženevského jezera (Lausanne, Montreux, kde jsou fakt skvostné vily) či v okolí Curychu. Pověst „nejwokovštějšího“ města v zemi suverénně obhájil Bern (82 procent pro vítězství nad uhlíkem).

Naopak největší odpor vůči tažení proti uhlíku vládne v tradičních horských regionech, kde se nejvíc žije v souladu s přírodou (v obci Unterschächen v kantonu Uri hlasovalo přes 80 procent voličů proti boji s uhlíkem). Snad to může být i tím, že v horském jádru Švýcarska mají rádi krávy, jež po staletí chovají a považují za součást své identity. Kdežto obyvatelé Bernu, Curychu či vil u Ženevského jezera vidí v kravách zdroj uhlíkových emisí.

Zbyněk Petráček