Rozpory? Na nich nezáleží, takové detaily ruskou propagandistickou mašinérii vůbec nezajímají. Stejně tak málo záleží na tom, zda působí jednotlivé příběhy věrohodně, nebo to jsou zcela zjevné šílenosti. Jediným cílem je napumpovat do globálních informačních kanálů co nejvíce bahna a vytvořit tak nepřehlednou břečku. Až nakonec publikum ani neví, čemu vůbec může věřit a každá zpráva ztratila na důvěryhodnosti bez ohledu na to, z kterého zdroje pochází. To je cílem manipulačních technik ruské dezinformační politiky, která navazuje na dlouhou tradici z dob Sovětského svazu: totiž zničit důvěru. Této strategii se také říká „firehose of Falsehood“ (požární hadice lží) – a jak naznačuje tým vedený psychologem Sachou Altayem z Curyšské univerzity, funguje tak, jak má.
Vědci uspořádali experimenty s 2735 subjekty, kterým předkládali balíčky zpráv s různou mírou nesmyslů. Míra falešných zpráv byla 17, 33, 50, 66 a 83 procent. Aby zajistili, že příslušné světonázory nebo politické přesvědčení účastníků nezkreslí výsledky, obsah navíc přizpůsobili. Všichni obdrželi výroky, které by z ideologických důvodů nemohli odmítnout.
„Pozorovali jsme významný a konzistentní vliv na důvěru v média jako taková“, uvádí Altayův tým. Jinými slovy, čím vyšší je podíl dezinformací, tím nižší je nakonec i důvěra v pravdivost jakýchkoli zpráv. Čemu ještě věřit, když koluje tolik nesmyslů? Efekt se projevil bez ohledu na to, zda se testované osoby zajímaly o zprávy pravidelně. Dokonce ani schopnost kritického myšlení zřejmě tento efekt nesnížila. Naopak, vysoký podíl nepravdivých zpráv vytvářel iluzi, že člověk již dokáže rozlišit lež od pravdy, což však nebyla pravda: nakonec účastníci považovali i pravdivé zprávy za dezinformace – nevěřili už téměř ničemu.
Podle psychologů se může tento efekt sám posilovat. Jakmile je důvěra v tradiční média narušena, lidé se obracejí k jiným zdrojům informací, které mají z principu laxní přístup k pravdě a lži nebo dokonce šíří dezinformace záměrně. Zničená důvěra v zavedená média žene veřejnost do náruče pochybných zdrojů – vzniká tak začarovaný kruh.
V současnosti, kdy každý může a smí více či méně tvrdit cokoli a kdy pozornost znamená vše, je tato technika snadnější než kdykoli předtím. Například bývalý poradce bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Bannon opakovaně označil média za nepřítele, kterého je třeba porazit. Aby toho dosáhli, měli by podle Bannona „zaplavit systém sračkami“. Přesně tak to řekl a zpětně lze prohlásit: to se také stalo. Od té doby se změnilo jen to, že mnozí aktéři všemožných směrů otevřeli stavidla svých dezinformačních hnojometů ještě více.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář