Kontaktní pracoviště úřadu podle něj nepostupují jednotně a a často využívají způsoby, které mohou zkreslit výši obvyklého nájemného, která je zásadní pro výpočty. „Špatný výpočet může způsobit i to, že osoba v hmotné nouzi o dosavadní bydlení přijde. To je v rozporu s účelem státní pomoci,“ uvádí ombudsman.
Při výpočtu doplatku na bydlení se počítá s náklady, která žadatel vydává na bydlení. Nepočítá se ale vždy s celým nájemným, které platí. Nájemné se započítá jen do výše, jaká je v okolí obvyklá. Kolik se platí za srovnatelný byt v domě ve srovnatelném místě a v obdobných dalších podmínkách.
Ombudsman už několikrát od roku 2014 monitoroval, jak úřady napříč republikou výši tohoto takzvaného místně obvyklého nájemného, potřebnou pro stanovení doplatku na bydlení, zjišťují. „Téměř každé druhé kontaktní pracoviště čerpalo ze zdrojů, které mohou zkreslit výši obvyklého nájemného,“ píše se v analýze.
Podle ní v některých případech úřad nesrovnával vzájemně srovnatelné byty. „Jako zdroj pro stanovení obvyklého nájemného v bytech soukromých pronajímatelů například nemohou sloužit byty pronajímané obcemi nebo ty, které pronajímá družstvo svým členům.“
Úřady také občas čerpaly ze starých, už neaktuálních nájemních smluv. „Zaznamenali jsme například inzeráty zveřejněné a kontaktním pracovištěm vytištěné již v roce 2018. Takovýto postup nepovažujeme za správný,“ uvádí ombudsman, podle kterého by se data o výši nájemného měla pravidelně aktualizovat, nejméně jednou za rok. Zvlášť když nájmy rychle rostou jako teď v posledních měsících.
Analýza nabízí i několik netradičních příkladů pronájmů, které se při kontrole našly ve spisech úředníků. Například byt o velikosti osm (!) čtverečních mětrů, který bytem být neměl, byty bez sociálního zařízení nebo se společným záchodem na chodbě nebo nájemní smlouvy uzavřené mezi příbuznými či za nepřiměřeně nízkou cenu – například byt o velikosti 77 metrů čtverečních byl pronajímán za 2 tisíce korun měsíčně – a obvyklé nájemné v místě bylo přes 200 korun na metr čtvereční, tedy přes 15 tisíc za srovnatelný byt.
Dokument dává prostor i úředníkům, kteří podklady pro přiznání dávky připravují. Ti si vesměs stěžovali, že výpočet obvyklého nájmu je pracný a časově náročný. A volali po státem spravované cenové mapě, ze jaké vycházeli v minulosti. Ta teď už nefunguje. Podle vyjádření ministerstva pro místní rozvoj, které ji garantovalo, byla cenová mapa zrušena už v roce 2019. „Panovala nespokojenost s metodikou od externí firmy,“ uvedl úřad.
„Uvítali bychom, kdyby ministerstvo pro místní rozvoj vytvořilo cenovou mapu nájemného v místě obvyklého a nemuseli bychom ho vlastním šetřením a průzkumem zjišťovat,“ uváděl jeden z dotázaných úředníků. Podobně reagovali ostatní: „Podle našeho názoru je výpočet místně obvyklého nájemného neobjektivní. Vytvořená mapa nájemného by byla pro naši práci velmi pozitivní.“
I v další reakci se pracovník úřadu práce obracel k minulosti. „Velmi žádoucí by byl návrat k předchozí praxi, kdy se místně obvyklé nájemné stanovilo dle mapy nájemného ministerstva pro místní rozvoj. Stanovení místně obvyklého nájemného vedoucími oddělení hmotné nouze není vždy objektivní, může docházet k chybám ve výpočtu, je časově náročné.“
Úředníci by se ale měli brzy dočkat zjednodušení práce. Nová cenová mapa nájemného se chystá, jejím garantem bude ministerstva financí. Podle informací by měla být hotová do konce letošního roku.
Závěry obsáhlé analýzy ombudsman předal úřadu práce a ministerstvu práce a sociálních věcí. „S účinností od 1. července vydalo MPSV instrukci ke sjednocení postupu při určení v místě obvyklého nájemného pro účely systému pomoci v hmotné nouzi. Tento vnitřní řídící akt byl vydán kromě jiného i v návaznosti na šetření veřejného ochránce práv,“ uvedl Jakub Augusta.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář