COOLna

Báňský úřad začal na podnět po třech letech vyšetřovat černou těžbu kamene v Lánské oboře. Provozoval ji někdejší šéf lesní správy Miloš Balák. Policie už v roce 2020 konstatovala, že nelegálně.

Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu před více než třemi lety obvinili tehdejšího šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka, že pod cenou prodával spřízněné firmě tisíce tun kameniva.

Letos v březnu soud Balákovu vinu pravomocně potvrdil – bývalý ředitel podle verdiktu nevýhodnými transakcemi Hrad připravil o 1,3 milionu korun.

Zároveň detektivové už před třemi lety doložili, že v Lánské oboře, přiléhající k venkovskému sídlu prezidenta republiky, provozoval ředitel Balák kamenolom načerno. I podle soudního verdiktu není pochyb o tom, že kamenolom fungoval bez povolení, což však do pravomocí trestního soudu nespadá.

Báňský úřad, který má v popisu práce černou těžbu pokutovat, však začal dění v Lánech vyšetřovat až teď. Jeho postoj se změnil teprve po opakovaných dotazech Seznam Zpráv. „Obvodní báňský úřad vyhodnotil obsah vašeho podnětu, požádal soud a státního zástupce o nezbytnou součinnost,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek.

Původně po obvinění Miloše Baláka báňský úřad tvrdil, že čeká, až padne v trestní kauze pravomocný rozsudek.
Jakmile verdikt letos v březnu padl, úřad uvedl, že čeká, až mu soud pošle podnět, aby se černým kamenolomem zabýval.
S jeho postojem nepohnulo ani to, že mu rozsudek s označením pasáže o černé těžbě reportéři Seznam Zpráv zaslali. I poté oficiální reakce zněla, že se báňský úřad z vlastní iniciativy věcí zabývat nebude.

Přístup instituce změnila, teprve když přímo soudce Okresního soudu v Kladně Ivo Poštolka reportérům řekl, že v obdobných případech soud žádné podobné podněty neposílá a že báňský úřad mohl věc začít prověřovat po vlastní linii. A to už ve chvíli, kdy se na něj obrátila policie.
„Pro nás pro trestnost věci nebylo podstatné, zda povolení měli, či neměli. Šlo o ceny, za které se kamenivo následně prodávalo. Báňský úřad těžbu mohl řešit od chvíle, co se o věci dozvěděl,“ řekl soudce Ivo Poštolka.

Dokázat, že Balák nechal kámen odstřelovat načerno, by přitom nemělo být ani po letech těžké. I na leteckých snímcích pořízených během let černé těžby je totiž vidět, jak v místě nelegálního kamenolomu hornina zmizela.

Ředitel lánské lesní správy Balák sice do poslední chvíle ve funkci usiloval o to, aby byl ve stejné oblasti kamenolom povolen, což by rozlišení ztížilo.

Jeho nástupce Pavel Rus od tohoto projektu ustoupil.

Problém přitom může mít nejenom lesní správa, ale i Balákův známý Michal Krejčík, jehož si Lesní správa Lány najala k nepovolené těžbě jako střelmistra. I když – jak zachycují policejní odposlechy – věděl, že jde o černou těžbu.

Během let, kdy Miloš Balák nechal v přepočtu tisíce tater kamene vytěžit, nepřišel podnět k prověření ani od vedení CHKO Křivoklátsko, na jejímž území Lánská obora leží. Ředitel chráněné oblasti Petr Hůla tvrdí, že si žádných nelegálností nevšiml.

„My jsme posuzovali to, co nám bylo předloženo. Co se týče rozsahu, ten rozhodně nepřesáhl to, o co nás žádali v nějaké projektové dokumentaci,“ řekl dříve ochranář Hůla s tím, že nezjistili, že by činnost negativně ovlivňovala rostliny nebo živočichy.

S Balákovým střelmistrem Michalem Krejčíkem jsou známí – zachycují je společné snímky na dovolené v Chorvatsku.

Michal Krejčík s rodinou dosud žije v jedné z usedlostí, jež má Hrad v okolí lánského areálu. Pronajal mu ji Miloš Balák a těsně před odchodem z funkce mu loni na konci roku nájem prodloužil o další rok.

Za pronájem stavení o téměř 150 metrech čtverečních a 12 místnostech Krejčíkovi platí podle zjištění Seznam Zpráv 8901 korun měsíčně.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.