COOLna

Svůj odchod z Ruska či výrazné omezení svých aktivit v zemi oznámilo loni po zahájení ruské invaze na Ukrajinu přes 1000 velkých firem. Některé ale, jak poukazuje výzkum vedený profesorem Jeffreym Sonnenfeldem z americké Yaleovy univerzity, svůj slib dosud nesplnily.

Na prvním místě jakožto „ukázkový případ problému“ výzkum zmiňuje nizozemského výrobce piva Heineken. Firma v databázi univerzity původně dostala nejlepší stupeň hodnocení A, když loni v březnu oznámila, že Rusko opustí.

Dosud tam v podle zjištění, které univerzita systematicky získává od whistleblowerů, studentů pohybujících se v Rusku, korporátních dokumentů i médií, má sedm pivovarů a zaměstnává asi 1800 lidí. A nejen to. Heineken podle výzkumu navíc během 16 měsíců od ruské invaze rozjel nové značky a zvýšil podíl na trhu.

„Neopouští Rusko. Zdvojnásobují své úsilí,“ řekl k tomu CNN Steven Tian, ředitel výzkumu na univerzitním institutu CELI.

V reakci pro CNN firma uvedla, že válka na Ukrajině je „hrozná lidská tragédie“ a že společnost je „odhodlaná“ svému slibu odejít z Ruska dostát. Závisí to ale na schválení dohody o prodeji svého byznysu jiné společnosti ruskými úřady, ke kterému zatím nedošlo. Heineken také uvedl, že v „místních operacích pokračuje, aby ochránil živobytí svých lidí a vyhnul se bankrotu či znárodnění“.

Podle Sonnenfelda postup firmy „nedává smysl“ a není ničím jiným než „institucionální setrvačností nebo ideologickou arogancí“.

Jako další uvádí výzkum amerického giganta v oblasti cukrovinek a pečených výrobku Mondelēz. Firma, která vyrábí například sušenky Oreo, v Rusku nadále zaměstnává 3000 lidí a nevykazuje „žádné viditelné známky pokroku směrem k odchodu“ z Ruska.

V březnu loňského roku přitom společnost slíbila, že zastaví veškeré aktivity kromě těch naprosto nezbytných. Na výzvu CNN k reakci firma nereagovala.

Nadále dostupné jsou v Rusku podle výzkumu například i zmrzliny Cornetto a další produkty další velké západní firmy Unilever. Ta americké televizi svůj komentář rovněž neposkytla, odkázala místo toho na své prohlášení z letošního února, v němž odsuzuje ruskou agresi, ale poukazuje, že odchod ze země není jednoduchý, protože nechce předat svá aktiva vládě ani poškodit zaměstnance.

V Rusku kromě výše jmenovaných firem podle studie dále funguje například několik tabákových továren společnosti Philip Morris, prodávají se čokolády a krmivo pro mazlíčky od firmy Nestlé, pokračuje v činnosti řada amerických fast-foodových řetězců včetně třeba TGI Fridays a pronajímají se pracovní prostory v Moskvě skrze platformu WeWork.

Sonnenfeld ke zprávě dodal, že jeho záměrem není obviňovat společnosti z porušování zákonů, chce jen upozornit na to, že pokračováním v byznysu v Rusku firmy „porušují morální kodex a sebepoškozují své značky“.

Výzkum Yaleovy univerzity není první svého druhu. Na začátku toho měsíce například Kyjevská ekonomická škola upozornila na vzkvétající ruský byznys firmy Danone.

Přetrvává i ruské působení českých firem a miliardářů.

Miliardáři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč říkají, že nemají páky, aby řetězec přiměli k odchodu. Jde prý o věc managementu. Jsou největšími vlastníky německé sítě velkoobchodů Metro, která navzdory válce stále působí v Rusku.

Řetězec Globus řídí svoji ruskou filiálku z Prahy, u další německé skupiny Metro, známé v Česku samoobslužnými velkoobchody Makro.

Na ruském trhu je navzdory válce nadále k mání české kuchyňské zboží. Majitel jeho výrobce, zlínské firmy Tescoma, tvrdí, že má jen velmi omezené možnosti, jak prodeji v Rusku zabránit.

O setrvání firmy na ruském trhu, který byl pro ni v minulosti vždy jedním z klíčových, svědčí i stále funkční internetový obchod http://www.tescomaonline.ru. V Moskvě má firma vedenu obchodní pobočku. Kontakt směřuje na tamní kancelář společnosti ABM Invest LLC. Tescoma zůstává přítomna i v Lukašenkově Bělorusku.

Majitel Tescomy Petr Chmela říká, že situaci v Rusku a na Ukrajině neustále ve firmě monitorují, ale že na tamní prodej svého zboží mají jen malý vliv.

„V těchto státech (Rusko a Ukrajina) nemáme přímo zastoupení, takže naše možnosti na místě ovlivňovat dostupnost zboží jsou značně omezené,“ tvrdí majitel Tescomy.

Jak říká, historicky na ukrajinském a ruském trhu spolupracují s nezávislým obchodním partnerem z Ukrajiny, který obě tyto země obchodně pokrývá.

„Jak eskaloval válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, začali jsme s tímto partnerem ve věci dodávek na ruský trh jednat,“ uvedl majitel Chmela. Aktuálním výsledkem podle něho je, že objem prodejů zboží Tescomy v Rusku není už zdaleka takový jako před válkou a má „klesající tendenci“.

„Veškerá jednání se tak snažíme vést tak, aby nebyla ohrožena stabilita dodávek na Ukrajinu a současně ani pozice našeho ukrajinského partnera a jeho zaměstnanců,“ doplnil vlastník Tescomy.

Někteří čeští podnikatelé, kteří se z Ruska stáhli hned po zahájení války, však takovou argumentaci zpochybňují.

Třeba vlastník firmy Isolit-Bravo Kvido Štěpánek nevěří, že se firmy z Ruska nemohou stáhnout okamžitě. „Jsou to všechno jen kecy. Tyhle firmy žijí z krve Ukrajinců, ale i těch chudáků Rusů, které Putinův režim nahnal na frontu,“ prohlásil jadrně Štěpánek, který se i aktivně zapojil do pomoci Ukrajině, třeba výrobou pozemních dronů.

Jak říká, jejich firma odešla z Ruska ihned, a to i za cenu určitých finančních ztrát. „Chápu to jako určitou újmu, kterou musíme nést, ale vůbec s nikým nechci vyjednávat, že když jim tam ještě něco dodáme, tak že oni nám zaplatí. Prostě to skončilo prvním dnem války a je to vyřízené,“ uvedl podnikatel.

Vůči firmám, které v Rusku stále působí, se kriticky vyjádřil i spolumajitel skupiny Jablotron Dalibor Dědek, jeden z prvních, kdo po rozpoutání války na Ukrajině téměř okamžitě zavelel k odchodu z Ruska.

„Je to o tom, kdo co staví na první místo, zda peníze, nebo morálku,“ uvedl s tím, že každá z firem si nyní píše svou vizitku, jak bude veřejností vnímána i v budoucnosti.

Majitel Tescomy Petr Chmela postoje těchto podnikatelů, kteří se rozhodli odejít bez váhání, nechce vůbec komentovat. „Jiné firmy mi hodnotit nepřísluší,“ uvedl.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.