Jednu z prvních studií, která spustila zájem o téma plasticity mozku i mezi laiky, provedla Eleanor Maguire z University College London. Zjistila, že londýnští taxikáři mají co do objemu mnohem rozvinutější hipokampus než řidiči autobusů. Hipokampus je část mozku zodpovědná mimo jiné za představování si prostoru a vzhledem k tomu, že si řidiči taxíků musí pamatovat mnoho jmen ulic a jejich umístnění a vzájemné vztahy, existuje předpoklad, že je tato změna vyvolaná výcvikem v prostorové orientaci, který řidiči autobusů postrádají.
Problém nejen této studie ale je, že neodliší vrozenou a získanou vlastnost. Ucházet se a získat místa taxikářů totiž mohli i lidé s vrozenou výjimečně dobrou prostorovou orientací. V této souvislosti jsou proto zajímavé výsledky zobrazovací studie houslistů, u kterých se zjistilo, že mají mnohem větší povrch motorické kůry věnovaný prstům levé ruky. Shoduje se to s faktem, že při hře na housle musí každý prst levé ruky dělat nezávislý pohyb, u pravé pracují všechny prsty společně. Proti námitce, že se u těchto lidí jedná o genetickou predispozici, svědčí také to, že rozdíl mezi organizací kúry levé a pravé mozkové hemisféry byl přímo úměrný věku, kdy hudebníci začali trénovat hru na housle.
Reorganizace mozkové kůry byla pozorována také u lidí s vrozenými vadami zraku nebo sluchu. Podle principu „use it or loose it“ může nevyužívanou mozkovou kůru využít jiná funkce. Oblasti původně určené ke zpracování zrakových, potažmo sluchových podnětů, jsou ochuzené o stimuly a jejich prostor je využit pro jiné funkce, například hmat. Reorganizace je výsledkem růstu dlouhých výběžků neuronů, takzvaných axonů. Po poranění mozku se díky tomu mohou obnovit spoje mezi neurony, případně se navážou úplně nová spojení, která umožní kompenzaci ztracené funkce jinou částí mozku.
Bohužel není vždy změna v organizaci mozkové kůry změnou k lepšímu. Neslyšící lidé mohou někdy trpět neustálým pískáním v uších, což je důsledek rozdílného přepojení buněk sluchového kortexu bažících po podnětech.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář