COOLna

Představte si, že vašeho syna zastřelí policista, neboť neuposlechl jeho příkaz a ujel. Pak by vás asi rozčílila sbírka na podporu rodiny toho policisty. Nebo. Představte si, že bezmocně sledujete, jak stát není s to vymáhat pravidla, v zemi se šíří „no go zóny“, a když jednomu policistovi ujedou nervy a zmáčkne spoušť, rozhoří se celé čtvrti a policie je viněna ze systémového rasismu. Pak byste na tu sbírku možná sami přispěli.

Jsou to dva pohledy na jednu věc. Leč oficiální zastání má jen ten první. Ve Francii vznikla sbírka na podporu rodiny policisty, jenž je už týden ve vyšetřovací vazbě. Jak informují média, ta sbírka asi porušuje zákon, který finanční podpory v trestních věcech zapovídá. Budí morální pobouření.

A vyvolává odpor politické elity. Ale necháme-li stranou morální i právní stránku věci, skýtá cosi jako sociologická data. A klade otázky po jejich interpretaci.

Na podporu rodiny policisty se za pár dnů sešlo 1,4 milionu eur, prý čtyřikrát víc, než kolik se vybralo na rodinu zabitého mladíka arabského původu. Znamená to, že za heslem „střílejte na Araby“ stojí čtyřikrát více Francouzů než za hledáním spravedlnosti pro oběť střelby? Takhle to říci nejde, ač se to leckomu nabízí. Může to však avizovat podporu těch, kteří odpovídají za vymáhání pravidel. Či naopak odpor k těm, kteří vymáhání pravidel cejchují jako rasismus.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.