COOLna

Desítky tisíc českých rodin, jež v domácnostech pečují o své handicapované, nemocné či vinou pokročilého věku už nemohoucí blízké. Aby je nemuseli umístit do některého ze sociálních zařízení. Za to všechno dostávají od státu nejvýše 19 200 korun měsíčně. Čerstvě vznikl návrh na navýšení částky, jejíž výše platí od roku 2018. Proti se však postavilo ministerstvo financí.

„Měsíc co měsíc jsme v pohotovosti 720 hodin. Někteří z nás mají v obývacím pokoji doslova jednotku intenzivní péče,“ líčí Renata Prunnerová. Vinou už déle než rok trvající vysoké inflace a s tím spojeným růstem životních nákladů se ona a další, kteří jsou třeba s trvalými následky po úrazu a potřebují jistou míru pomoci, propadají čím dál hlouběji do existenční nejistoty.

Stát jim sice přispívá dávkou zvanou příspěvek na péči, za tu si však pořídí čím dál méně. Ať už jde o služby poskytované profesionálními pečovateli, jejichž cena se zatím naposledy zvedala na začátku letošního roku, nebo o jídlo, nájem, energie a další životní potřeby.

„Lidé, kteří jsou odkázáni na pomoc druhé osoby, jsou nyní mnohdy v situaci, kdy příspěvek na péči nestačí na zajištění základních potřeb. Do budoucna hrozí, že zůstanou bez potřebné pomoci. Služby a další věci zdražují, ale příspěvek na péči je od roku 2018 ve stejné výši,“ vysvětluje Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR.
Renata Prunnerová zmiňuje, že dokonce ví o lidech, kteří už prodávají majetek, jen aby udrželi své milované blízké u sebe doma a měli prostředky na péči o ně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s Národní radou osob se zdravotním postižením připravilo návrh novely zákona o sociálních službách, který by zavedl pravidelnou valorizaci příspěvku na péči. Záměr však narazil na nesouhlasné stanovisko ministerstva financí. „V reakci na tento fakt jsme se pokusili alespoň o jednorázové navýšení příspěvku. I s tím nás, byť slušně, ministr financí Zbyněk Stanjura vypoklonkoval,“ popisuje Krása.

Náznak vyřčený takříkajíc „mezi řádky“, že dochází ke zneužívání příspěvku na péči, odmítá pětatřicetiletá Milada. Líčí, jak se ze dne na den ocitla v situaci, kdy její maminka kvůli nemoci přestala chodit a stala se na ní závislou. „Do práce nemůžete, místo v sociálním zařízení neseženete. Chodily k nám všemožné kontroly, vše se posuzovalo neuvěřitelně přísně. Příspěvek na péči nám přiznali po osmi měsících. Vůbec si neumím představit, jak by se dal zneužívat,“ popisuje.

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása míní, že ze strany ministerstva financí jde o značné nepochopení a o neporozumění sociální politice.

„U rodin, jež pečují o své blízké, ať už handicapované, či starší už nemohoucí lidi, je to zpravidla tak, že jeden člen rodiny nepracuje, a pokud ano, tak minimálně, tudíž má minimální příjem, mnohdy ani to ne. A příspěvek na péči pochopitelně slouží k tomu, aby tento člen rodiny měl prostředky na svoje základní potřeby,“ vysvětluje s tím, že i díky této péči se stát dál nemusí více starat o zajištění služeb pro ty, kteří se už bez nich zkrátka neobejdou. Podle Krásy se tak nejedná o zneužívání, ale o využívání příspěvků tak, jak s tím zákon o sociálních službách také počítá.

„Pokud se ale přece jen jedná o zneužití, tak by to mělo být vždy trestáno. Úřady práce mají dostatek možností ke kontrolám. Já osobně ale nikdy neviděl žádnou zprávu o tom, že by příspěvek na péči byl zneužíván,“ poznamenává Krása s tím, že skrze péči domácími rodinnými příslušníky je poskytována pomoc 70 procentům lidí z těch, kteří jsou závislí na druhých. „Sociální služby poskytují pouze 30 procent těchto služeb a ani nebyly schopné zajistit péči pro všechny lidi, kteří ji potřebují,“ říká Krása.

„Až se ve sněmovně začne projednávat novela zákona o sociálních službách, požádáme poslance, aby návrh na jednorázovou valorizaci příspěvků podali, a pokusíme se je přesvědčit, aby jej schválili. Jsem zvědavý, který z poslanců bude mít tu odvahu říci, že tito lidé nepotřebují pomoc,“ plánuje Krása.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.