COOLna

Ve stínu války na Ukrajině se lidé v Moldavsku bojí o budoucnost. Se zhoršující se ekonomickou situací je prokremelská propaganda čím dál tím účinnější.

Výpadky elektřiny, zbloudilé střely a 35procentní inflace. Ruská válka na Ukrajině běžný život v Moldavsku ovlivnila víc než významně, a jeho obyvatele teď trápí nejen energetická, ale i ekonomická krize. Ta sahá tak daleko, že nízkopříjmové skupiny obyvatel si často nemohou dovolit ani základní potraviny.

„Vidím, jak starší lidé pláčou před výlohou. Nejde o to, že by si nemohli dovolit salám – oni si nemohou koupit ani ten základ, jako je mléko,“ řekla prodavačka jednoho z obchodů v moldavské metropoli Kišiněvě. Prodeje se propadly o polovinu, což připisuje dvojnásobnému zdražení některých produktů.

Navzdory podpoře od státu 21 procent obyvatel nedosáhne ani na životním minimum. Mezi ty vůbec nejpostiženější ekonomickou krizí patří důchodci. Ti přiznávají, že bez státní pomoci by neměli na léky. Naprostá většina jich není schopna koupit si kromě léků a potravin něco dalšího. „Bez kompenzací bychom šli rovnou do hrobu,“ stěžuje si 72letý důchodce.

Postsovětská republika je dlouhodobě nejchudší zemí Evropy, a je tak do velké míry závislá na pomoci západních států. Ta ještě zintenzivnila po začátku ruské války na Ukrajině, kdy se energetické dodávky od ruské společnosti Gazprom úplně zastavily. Energii tak v současnosti z 90 procent pro tuto dvou a půl milionovou zemi zajišťuje sousední Rumunsko, a to od doby, kdy je nemožné využít elektrárny v Ruskem kontrolovaném separatistickém regionu Podněstří.

Vyhlídky jsou ale nejisté vzhledem k tomu, že rumunská produkce elektrické energie nestačí ani na domácí pokrytí. Současná dohoda mezi zeměmi proto zahrnuje alespoň částečnou kompenzaci v podobě plynu, který Moldavsko posílá do Rumunska.

A právě v této prohlubující se ekonomické krizi se daří ruské propagandě. Vedle energetické politiky je ruská hybridní válka v Moldavsku reprezentována klasickými nástroji, jako jsou fake news, ale třeba i částečně placenými protesty. Takové se už přes půl roku konají v centru Kišiněva a účastní se jich desítky tisíc lidí. Organizuje je opoziční proruská politická strana Sor.

Její představitelé jsou vládou obviňováni za údajné utajované schůzky s ruskými poslanci, se kterými se snažili vyjednat zrušení embarga na některé zboží pro regiony, kde jejich politici vládnou na radnicích. Zakladatel a předseda strany Ilan Šor k Moldavanům skrze svou televizní stanici vysílá proruské zprávy a všechna obvinění označuje za politicky motivovaná, což podrývá pozici tamního současného politického kurzu.

Ne všichni ale viní za špatnou ekonomickou situaci prozápadní vládu. Současné potíže donutily odvrátit se od Ruska i kdysi prokremelsky orientovaného exprezidenta Igora Dodona. Ten odsoudil ruskou agresi na Ukrajině a poděkoval solidaritě Rumunů, díky nimž není Moldavsko zcela bez elektřiny.

Občasné výpadky elektřiny byly nicméně pro některé Moldavany loni v listopadu důvodem, proč se obrátit ještě víc na Západ. Moldavský politický analytik Igor Botan vidí v neutěšené situaci příležitost: „Válka na Ukrajině má dvě strany. Pokud vydrží Ukrajina a vydržíme i my, máme větší šanci začlenit se do západních struktur. Ale teď to vše záleží na lidech a na politicích, aby jim byli schopni dostatečně vysvětlit, jaké příležitosti se před námi otevírají,“ říká.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.