COOLna

Ve Sněmovně prošla druhým čtením novela zákoníku práce, která přiznává „dohodářům“ nárok na dovolenou při odpracování určitého počtu hodin, na příplatky za práci v noci, o víkendech či svátcích. Jenže své zaměstnance na dohodu zaměstnává přes 70 procent nemocnic, a pokud novela projde, zvláště ty menší budou mít vážné ekonomické problémy a budou muset šetřit na péči. To by se dotklo hlavně pacientů.

„Pro nemocnice, zejména ty menší, by to mohlo znamenat, že nebudou schopné zajistit potřebný objem péče,“ potvrdil místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) a ředitel prachatické nemocnice Michal Čarvaš.

Špitály a pohotovosti tvrdí, že nemají dostatek zdravotníků a nic jiného než přesčasy „navlíknout“ na práci na dohodu jim nezbývá. Běžným modelem je obcházení zákona, kdy zařízení uzavře s lékařem navíc dohodu o provedení práce, i když už v nemocnici pracuje na hlavní pracovní poměr. To umožňuje lékaři odpracovat „legálně“ stovky hodin přesčasů ročně.

(26 hodin
je podle průzkumu průměrná délka služby lékaře.)

“Zejména menší nemocnice to tak mají, je to pro ně výhodnější. Ale z hlediska zákona jde o švarcsystém,“ vysvětluje Čarvaš. „My jsme od toho systému v Prachaticích upustili. Měli jsme tu několik kontrol a bylo nám doporučeno, že je lepší zákon porušovat překračováním odsloužených přesčasů než ho obcházet,“ dodal ředitel nemocnice.

Desítky hodin přesčasů však s sebou nesou riziko, že unavený lékař udělá chybu, což může mít pro pacienta fatální následky.

Podle předsedy sněmovního Výboru pro sociální politiku Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) využívá dohody většina nemocnic. Na pohotovostech pokrývají „dohodáři“ až dvě třetiny služeb. „Běžný zdravotník má dnes pět týdnů dovolené. Pokud by si na přesčasových dohodách nasloužil další dva týdny dovolené navíc, tak bude v provozu citelně chybět. Pokud by mu to měla nemocnice proplatit, tak by to pro ni zase znamenalo ekonomickou zátěž,“ vysvětlil Kaňkovský.

„Po 48hodinové víkendové službě mám strach, že způsobím po cestě z práce dopravní nehodu a ublížím i někomu jinému,“ uvedl jeden z lékařů. Z průzkumu mezi více než 600 doktory vyplynulo, že průměrně jejich služba trvá 26 hodin. Ačkoli podle zákoníku práce nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin.

K základní pracovní době může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci práci přesčas v rozsahu 150 hodin za rok. Pokud se na tom se zaměstnancem smluvně dohodne, může lékař odpracovat maximálně 416 hodin práce přesčas za rok, (35 hodin měsíčně). Realita je ale úplně jinde. Průměrný počet přesčasů uváděný lékaři v průzkumu dosahoval 77 hodin měsíčně.

Celkem 62 procent respondentů uvedlo, že cítí nátlak ze strany vedení, aby odpracovali přesčasy. Uváděli přitom různé formy manipulativního jednání, zastrašování a zesměšňování či znemožňování vzdělávání (například chirurgovi zakazovali operovat).

„Když neodsloužíš, nemocnice nebude. Nebudeme mít kde pracovat,“ bylo řečeno jednomu z respondentů. Pokud u vedoucího lékaře žádali zredukování počtu služeb z osobních důvodů, byla jejich žádost zamítnuta.

Nejčastěji lékaři jako následek popisovali únavu a pocit vyhoření. Dotazníkové šetření podle Martina Kočího ze spolku Mladí lékaři potvrdilo, že systém veřejného zdravotnictví funguje jen díky nadměrné přesčasové práci lékařů.

Aby se zdravotní systém nezhroutil, k novele zákoníku práce, která vyplývá z evropské legislativy, poslanci spolu s Kaňkovským chtějí přilepit pozměňovací návrh. Ten by pro zdravotníky znamenal pětiletou výjimku. „Oprášili jsme model, který tu byl v letech 2008 až 2013, kdy jde o další dohodnutou práci přesčas. Výjimka dává legální možnost, jak pohotovostní služby zajistit,“ uvedl poslanec Kaňkovský.

Bez dohod by řada zařízení nebyla schopná nutný objem péče garantovat. Už nyní dochází k omezování provozu nemocnic, protože není dostatek lékařů na služby.

Z tohoto důvodu se například na červenec a srpen zavřou dveře porodnice Stodské nemocnice.

„Důvodem omezení je, že během prázdnin nejsme schopni kontinuálně zajistit nepřetržité služby dětských lékařů,“ vysvětlil mluvčí nemocnice Jiří Kokoška.

Podle pozměňovacího návrhu tak bude platit, že práce přesčas by u lékařů neměla přesáhnout osm hodin týdně a u záchranářů 12 hodin týdně – ovšem až od roku 2029.

Sám místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Čarvaš výjimku z novely zákoníku práce vítá, ale připouští, že ani za pět let to nebude bez problému.

„Stejně budeme muset hledat systémové řešení a navýšit stavy zdravotníků. Tohle je jen dočasný odklad problému,“ souhlasí Kaňkovský. Schválení výjimky pro lékaře ještě není jisté, ale podle něj má velkou podporu v koalici i mezi opozičními poslanci.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.