Posledního března letošního roku byl před soudem v kazašské Astaně potrestán kvůli zpronevěře veřejných prostředků při obchodování s ruským plynem jeden z nejbohatších místních oligarchů, který má majetek také v České republice.
Kairat Boranbajev, jehož odsoudili k osmi letům vězení a ke konfiskaci majetku, je příbuzným někdejšího kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva, neboť jeho dcera se provdala za Nazarbajevova vnuka.
Boranbajev stojí mimo jiné v čele profesionálního fotbalového klubu FC Kairat Almaty a v byznysu bylo jeho jméno dosud skloňováno třeba jako franšízanta amerického řetězce McDonald’s v Kazachstánu, Rusku a Bělorusku.
V Karlových Varech pak tento šestapadesátiletý magnát vlastní přes firmu Mignon II dvě propojené vily v Sadové ulici. Jedna z nich nese název Ahlan.
A právě Kairat Boranbajev a komplex jeho vil může být ukázkou, jací podnikatelé ze zemí bývalého Sovětského svazu v západočeském lázeňském městě v minulých letech investovali.
V některých případech, jak indicie naznačují, mohlo jít i o praní špinavých peněz.
Už před čtrnácti lety se v Karlových Varech spekulovalo, že skutečným majitelem vily Ahlan je přímo kazašský prezident Nazarbajev, který zde prý opakovaně trávit dovolenou. V roce 2005 si po porážce v „oranžové revoluci“ užíval podle pamětníků ve vile Ahlan ozdravný pobyt i bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma.
Tyto příklady mimo jiné ukazují, nakolik mlhavé jsou v postsovětských republikách hranice mezi soukromou a veřejnou sférou. Byznys se v rámci rodinných klanů propojuje s politikou úžeji než na Západě.
A v Sadové ulici je takových příkladů více.
Na spodní části ulice nedaleko Sadové kolonády je nevelký zrekonstruovaný dům se zelenou fasádou. V roce 2012 jej přes firmu Retro-Inter koupil za 18,45 milionu korun ázerbájdžánský vědec z Baku Arif Pashayev. Když objekt získal, bylo mu 78 let, nyní se mu už blíží devadesátka.
Jde přitom o tchána ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva. Jeho dcera Mehriban není jen první dámou, ale i viceprezidentkou země. Celý vládnoucí klan, kritizovaný pro extrémní koncentraci moci, vlastní i multioborový koncern Pasha Holding s největším ázerbájdžánským privátním finančním ústavem Pasha Bank.
K čemu přesně má zrekonstruovaný dům v Karlových Varech prezidentovým blízkým sloužit, není jasné.
Někdejší policejní vyšetřovatel finanční kriminality Kamil Kouba nevylučuje, že Karlovy Vary jsou pro podnikatele z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu pračkou na peníze.
Bývalý policista uvádí, že žádné hodnověrné analýzy v tomto směru sice neexistují, nicméně některé okolnosti tomuto podezření podle něj nasvědčují.
Už proto, že je město vedle Prahy a jejího bezprostředního okolí už dávno hlavním cílem investorů z postsovětského prostoru. A tento trend pokračoval až do minulých let.
Kouba zároveň připomíná širší souvislosti, kdy se Česko stalo už před lety jakousi náhradní destinací pro ukládání špinavých peněz, které předtím ležely na bankovních účtech v Pobaltí (odkud je zostřený dohled vyhnal pryč). V roce 2020 tento trend přelévání podezřelého kapitálu popsal web Investigace.cz. „Ve stejné době, kdy z Pobaltí odtékaly peníze nerezidentů, se začaly poměrně prudce zvyšovat úložky nerezidentů v českých bankách,“ poukazuje expert na problematiku špinavých peněz Kamil Kouba.
Do finančního systému praní špinavých peněz přináší zvýšené riziko, nestabilitu, zesílený dohled mezinárodních finančních institucí i nedůvěru vůči české koruně. Pokud s tím kompetentní české orgány nezačnou něco dělat, může nastat podobná bankovní krize jako koncem 90. let.
„Nemám pro to žádný přímý důkaz, ale různí bankéři mě bohužel mimo záznam upozorňují, že se to (praní peněz) opravdu děje. Mají za to, že příliv špinavých peněz je způsobený zvýšeným finančním dohledem v Pobaltí. To nutí lidi, kteří tam perou peníze, rozhlédnout se někde jinde,“ tvrdil o situaci v Česku Graham Barrow, bývalý bankéř a světově uznávaný odborník na prevenci praní peněz v roce 2020.
To, že Česká republika má s praním peněz dlouhodobý problém, dokládají i další skutečnosti. Česko prominentně figuruje v takzvaných laundromatech neboli velkých kauzách, jež se týkají právě masivního praní peněz.
Finanční schéma těchto „praček na peníze“ často zahrnovalo ruský nebo ázerbájdžánský státní rozpočet jako zdroj nelegálních peněz, řetězec offshorových firem a účet v některém z českých finančních ústavů.
Jeden z dalších příkladů, pro něž může platit expertovo hodnocení, se ve Varech týká hotelu Venus. Ten stojí hned vedle domu Ázerbájdžánce Pashayeva. Vlastní jej rodina někdejšího dlouholetého ruského vysokého státního úředníka Alexandra Postrigana, který 17 let vedl jeden z okresů v Moskevské oblasti.
Ruští novináři na jeho podezřelé investice v Česku upozorňovali už v roce 2016. V roce 2018 byl Postrigan vzat do vazby pro podezření z korupce. Nakonec byl v prosinci 2020 odsouzen za úplatkářství a zneužití pravomoci úřední osoby k 15 letům vězení. Ruské úřady mu měly zabavit nemovitý majetek v hodnotě 9 miliard rublů. Do trestné činnosti přitom měli být dle ruských médií zapojeni i někteří rodinní příslušníci.
Karlovarský hotel Venus je dnes přes firmu Arsenij – Plus napsán na Postriganovu dceru a zetě. Oba mají slovinské občanství a oba dnes uvádějí trvalý pobyt v osadě Rimske Toplice ve východním Slovinsku. Tam totiž rodinná firma Arsenij – Plus provozuje rekreační resort s „Římskými lázněmi“.
Postrigan je ve vězení, nicméně rodinného majetku v EU se to zatím nijak nedotklo. Nejsou zatím žádné zprávy o tom, že by někdo zkoumal, zda z trestné činnosti nepocházejí i peníze, které Postriganova rodina investovala v Česku a ve Slovinsku. To samé se týká třeba i odsouzeného kazašského oligarchy Boranbajeva.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář