COOLna

Poté, co se Pirátská strana usnesla, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ohrožuje spravedlnost a důvěru v právní stát, sešel se její předseda Ivan Bartoš s premiérem Petrem Fialou (ODS). Premiér Fiala následně minulý týden prohlásil, že si politici „celou záležitost vysvětlili“ a že ministr Blažek neudělal nic, co by mělo jakkoli oslabit jeho pozici ve vládě.

Za Blažka se v pondělí večer postavilo také širší vedení ODS. „Jeho kroky v roli ministra spravedlnosti míří k naplnění programového prohlášení vlády a posilují respekt k celému rezortu spravedlnosti a k větší vymahatelnosti práva v ČR,“ stojí v usnesení výkonné rady strany.

Blažek prostřednictvím svých ministerských či poslaneckých pravomocí vstupoval do vyšetřování případu, který řeší podezření z rozsáhlé korupce při privatizaci městského majetku v Brně.

Samotný Pavel Blažek rezignaci kvůli důvodům uváděným piráty veřejně odmítl. Dlouhodobě tvrdí, že s brněnskou bytovou kauzou ho nic nepojí. „S brněnskými bytovými kauzami nemám společného vůbec nic,“ sdělil

Z více než tříletého pátrání reportérů však plyne něco jiného. Kauza se podle řady zjištění Pavla Blažka velmi úzce dotýká. A také jeho spolustraníků a přátel z jihomoravské ODS, kterou Blažek vede.

Když Pavel Blažek nastupoval na post ministra, reportéři upozornili, že ho policie prověřuje v takzvané bytové kauze, tedy kvůli možnému podílu na manipulacích se stamilionovým majetkem Brna.
Blažek se tak ocitl v možném střetu zájmů. Ministrovi spravedlnosti totiž podléhají žalobci, kteří bytovou kauzu dozorují a rozhodují případně například o tom, zda obviněné pošlou před soud.
Nastupující ministr ale odmítal, že by funkci k nátlaku na žalobce využil. „Já se budu vyjadřovat k práci státního zastupitelství minimálně,“ tvrdil v prosinci 2021 v rozhovoru. (Samozřejmě, že využil..) Pak ale začal tvrdě kritizovat práci olomouckých žalobců, když v bytové kauze obvinili jeho spolustraníka a někdejšího advokátního koncipienta Otakara Bradáče. Využil své pravomoci a rovnou si od žalobců vyžádal také přístup k informacím z jedné z větví živého policejního vyšetřování. To se bezprostředně týkalo brněnské primátorky za ODS Markéty Vaňkové. Jde o Blažkovu další bývalou advokátní koncipientku a byznysovou partnerku. A jihomoravská ODS, kde je Blažek předsedou, nominovala loni před volbami Vaňkovou na post primátorky Brna. (Blažek chtěl například původní text sdělení obvinění nebo dokument, kterým žalobkyně soud požádala o uvalení vazby na obviněné ženy (viz níže).V obou listinách policisté obvykle shrnují některé důkazy, které se jim podařilo nashromáždit, aby své kroky odůvodnili.) Do blízkosti primátorky Vaňkové se policejní vyšetřování dostalo loni v listopadu. NCOZ obvinila tehdy dvě ženy, že ovládaly s pomocí bílých koní prostory v historickém domě v brněnské ulici Hlinky. Ty mají více než stometrovou rozlohu. Nájemníkům prostory ve volebním období 2010–2014 přidělila radnice Brna-střed vedená tehdy ODS. V radě městské části, která pronájmy schvalovala, seděla i sama Vaňková, Blažek byl koaliční zastupitel. Tomu, že chtěla původně byty užívat Vaňková, nasvědčují i předchozí zjištění reportérů. Oba prostory původně radnice pod vedením ODS pronajala příbuzným Vaňkové. Jeden jejímu švagrovi, protilehlý jeho přítelkyni.
Architekt projektu na nahrávce, kterou má redakce k dispozici, potvrdil, že navrhoval rekonstrukci prostor pro rozsáhlé bydlení právě pro Vaňkovou.
To samé vypověděl i korunní spolupracující obviněný v případu, někdejší dobrý známý občanských demokratů Pavel Hubálek.
Projekt ale Vaňkové nakonec nevyšel. Podle Hubálka se primátorka dostala do finančních problémů a – jak Hubálek tvrdí – za půdy jí vyplatil 1,2 milionu korun. Ty po Hubálkovi, dle jeho výpovědi, poslala Vaňkové právě jedna z žen, která byla v souvislosti s půdami ještě nedávno stíhána. Žena následně lukrativní prostory obsadila svými lidmi – dle policie bílými koňmi. Primátorka v minulosti popírala, že byly půdy určené pro ni. V pozdějším rozhovoru s reportéry v listopadu 2022 už ale záměr nepopřela. Hubálka Blažek i Vaňková dlouhodobě označují za podvodníka, který se lhaním o nich sám snaží „vyvinit“. Muž ale například za hotové nakupoval pozemky v jihomoravském Rojetíně, na nichž si primátorka později postavila vilu. Jedna z žen se mezitím už policistům přiznala. Zasáhla i radnice Brna-střed, jejíž úředníci podezření plynoucí z policejního vyšetřování prověřili a nájmy schválené pro blízké obou žen zrušili. Zjistili totiž, že v sociálních nájmech tito lidé nebydlí, ale například je pronajímají přes službu Airbnb. A to i za 4 tisíce korun za den. Hubálek vypověděl také mimo jiné, že prostory, kvůli nimž policie ženy obvinila, dostal původně za úkol zařídit pro Vaňkovou on. A doložil to i komunikaci s úřady, kterou za příbuzné Vaňkové vedl. Policisté přitom mají k dispozici výpověď už zmíněného spolupracujího obviněného Pavla Hubálka, že jednu ze stíhaných žen s Blažkem seznámil, a to v roce 2012. A společně se pak podle spolupracujícího obviněného všichni tři podíleli na manipulacích s městským majetkem.) Také Blažek jako ministr spravedlnosti chtěl po vrchním státním zastupitelství i informace o případných výtkách či kárných opatřeních, kterým v minulosti čelila žalobkyně Lastovecká. Jako ministr spravedlnosti má pravomoc navrhnout žalobkyni Lastoveckou na kárné řízení. Dozorující žalobkyně bytové kauzy Lastovecká na přímý dotaz uvedla, že veřejně prezentovanou kritiku ministra považuje za velmi překvapivou.
„Nemohu si neklást otázku, proč právě tahle kauza pana ministra zaujala natolik, že měl potřebu se k ní tak ostře vyjadřovat. Překvapila mě intenzita negativního odsouzení postupu orgánů činných v trestním řízení od ministra spravedlnosti,“ konstatovala Lastovecká. Lastovecká přitom dozoruje hned několik větví bytové kauzy. Protikorupční organizace Transparency International Blažka po seznámení se souvislostmi vyzvala k rezignaci. „Ministr spravedlnosti paradoxně svými zásahy ohrožuje nestrannost trestního řízení a podkopává jeden z hlavních pilířů právního státu, a tím je nezávislost justice. Pavel Blažek by proto měl neprodleně rezignovat na funkci ministra a složit veřejné politické funkce,“ apeloval Marek Chromý, vedoucí analytik Transparency International.

Kromě informací od žalobců požadoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS v brněnské bytové kauze i jména soudců, kteří rozhodovali o vazbě či o domovních prohlídkách. Ministr Blažek vznesl požadavek i na Městský soud v Brně (březen 2023). A získal seznam soudců, kteří v kauze schválili domovní prohlídky a vazby.„Požadování konkrétních jmen soudců nelze označit za nic jiného než politický nátlak za hranou jakékoliv pravomoci ministra,“ tlumočil stanovisko nevládní organizace Petr Leyer, právník a člen správní rady Transparency International. Ministr Blažek díky tomu nyní zná i identitu soudce, který do vazby poslal Otakara Bradáče. Dozvěděl i jména soudců, kteří schválili domovní prohlídky u dalších členů ODS – dvou nevlastních bratrů šéfa brněnské ODS Roberta Kerndla. Podle zjištění dorazila na soud první žádost z Ministerstva spravedlnosti krátce po druhé razii, kdy policisté prohledávali právě i Hladíkovu kancelář.

Oč v případu jde?
Detektivové NCOZ od roku 2019 vyšetřují podezření, že v Brně fungoval systém machinací s městskými byty určenými pro potřebné. Místo nich však podle konstrukce vyšetřovatelů získávali byty díky zmanipulovaným žádostem lidé, kteří politiky uplatili. Případně je získali politici sami.

Policistům se podařilo řadu případů zdokumentovat, a tak loni obvinili z korupce například někdejšího koncipienta z advokátní kanceláře Pavla Blažka a také jeho spolustraníka z ODS Otakara Bradáče. Z obvinění plyne, že skupina lidí kolem Bradáče za úplatek zajistila přidělení městského bytu i nasazenému policejnímu agentovi. Bradáč byl ještě loni předsedou bytové komise na radnici Brno-střed.

Většina dalších podobných případů je však stále v stádiu prověřování, které je ze zákona neveřejné. Střádání důkazů policistům ztěžuje i to, že podle jejich podezření systém funguje zhruba 15 let. A prokázat zpětně, že některé starší transakce byly výsledkem korupce, je obtížné.

Přesuny městského majetku do soukromých rukou dokládá mimo jiné katastr nemovitostí nebo dokumenty radnice. Reportéři už i díky těmto otevřeným zdrojům rozkryli, jak městský majek za podezřelých okolností v minulých letech doputoval k některým představitelům jihomoravské ODS. Pro pronájem či privatizaci těchto nemovitostí v části případů hlasoval právě Pavel Blažek, když ještě působil jako politik v komunální sféře.
A například další bývalá koncipientka z Blažkovy advokátní kanceláře, jeho blízká přítelkyně a nynější brněnská primátorka Markéta Vaňková, si, jak reportéři doložili, pro sebe připravovala dva obecní byty určené k privatizaci. Pronájmy bytů byly napsané na příbuzné, kteří pak smlouvy přepsali na lidi kolem ženy, již detektivové v bytové kauze obvinili, ale Nejvyšší státní zastupitelství její stíhání kvůli vadám zastavilo. V souvislosti s touto větví bytové kauzy Pavel Blažek posílal řadu žádostí o informace právě na NSZ.

Desítky původně městských bytů skončily u třetího někdejšího Blažkova koncipienta a šéfa brněnské ODS Roberta Kerndla a jeho dvou bratrů. U této trojice sourozenců postupně skončila více než desítka městských nemovitostí.

U jeho bratrů – dvojčat Kotěrových – udělali policisté v souvislosti s bytovou kauzou v říjnu loňského roku domovní prohlídky.
Detektivové si také v minulosti z úřadu Brno-střed odnesli dokumenty, které souvisejí i s obecním bydlením týkajícím se primátorky Vaňkové nebo právě ministra Blažka. Konkrétně materiály k domu, ve kterém si pro sebe připravovala obecní byty Vaňková, a k domu, kde využívá obecní byt Blažek.

Explicitně Pavla Blažka s brněnskou korupcí propojuje spolupracující obviněný Pavel Hubálek. Bývalý starosta jihomoravské vesničky Rojetín, který měl s řadou občanských demokratů blízké vztahy.
Hubálek je stíhán za podvod s městskými byty – k tomu se přiznal. Vypověděl ale, že byl pouze součástí masivního systému tvořeného brněnskými politiky, úředníky a  podnikateli, kteří s městským majetkem Brna ve velkém kupčili. Právě jeho výpovědi vyšetřování bytové kauzy odstartovaly. O tom, že orgány činné v trestním řízení berou jeho informace vážně, svědčí i to, že na jejich základě už udělala policie – jak plyne z dokumentů – třikrát domovní prohlídky či prohlídky kanceláří brněnských úředníků a politiků.

A podle Hubálkových tvrzení uvedených v protokolu řídil korupční systém právě nynější ministr Pavel Blažek. „Hlavní skupinu tvoří Pavel Blažek, Robert Kerndl a Ota Bradáč, kdy se tito seznámili při studiích na VŠ, kdy Kerndl a Bradáč zde studovali a Pavel Blažek zde učil,“ uvedl Hubálek v jedné z výpovědí.

Za „vrcholný management“ údajné zločinné skupiny označil pak brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou.

Politici ODS tvrdí, že jejich někdejší známý Pavel Hubálek je podvodník, který se snaží pomocí lživých výpovědí z kauzy vyvinit. Hubálek by však jako spolupracující obviněný nepravdivými výpověďmi riskoval, že o toto postavení přijde. Části informací, které policii poskytl, navíc potvrzují další svědci.

Například bývalý šéf Správy nemovitostí Brna-střed Petr Kosmák – spolupracující obviněný a odsouzený v korupční kauze Stoka – stejně jako Hubálek vypověděl, že se na systému kupčení s brněnským městským majetkem podílel Kamil Kotěra, bratr náměstka Kerndla.

Reportéři dále mluvili s dnes již zesnulým podnikatelem Miroslavem Wagnerem, který na jméno přiznal, že kupčil s brněnským městským majetkem spolu s brněnskými politiky ČSSD. I o nich Hubálek ve svých výpovědích mluvil. Wagner tak potvrdil Hubálkova slova.

Jaké vztahy měli Pavel Blažek a lidé z ODS s Hubálkem?
Už v době, kdy se podle Hubálkových tvrzení korupce v Brně odehrávala, Blažkovi spolupracovníci Robert Kerndl a Markéta Vaňková měli ke starostovi Rojetína blízko. Předseda brněnské ODS Kerndl například Hubálkovi svědčil na svatbě. Reportéři dále zjistili, že za hotové peníze Hubálek nakupoval v Rojetíně pozemky, na nichž si primátorka Vaňková nedávno dostavěla vilu.

V hotovosti Hubálek pořizoval v Rojetíně pozemky také pro Blažka s Kerndlem. Pavel Blažek ale tvrdí, že Hubálka v životě viděl „asi půl hodiny“. Tvrzení Pavla Hubálka z policejních protokolů Blažek odmítá.

Vlastní Pavel Blažek také nějaké bývalé městské nemovitosti?
Pavel Blažek spolu s Robertem Kerndlem vlastní bytový dům v brněnské ulici Veveří – a to přes společnost Slide.

Redaktoři v minulosti historii domu podrobně popsali. V roce 2003 – za vlády ODS – město původně městský dům rozprodalo. Malou část koupila společnost KB Plus, kterou v té době vlastnili Robert Kerndl s Otakarem Bradáčem, tehdy už zastupitelé Brna-střed.

Zbytek zprivatizovala žena, která o měsíc později svůj podíl přeprodala o sto tisíc dráž, než za kolik ho sama koupila. Obě části domu později skončily u akciové společnosti Slide. V té době nebylo možné zjistit, kdo ji vlastní – byla totiž napsaná na anglickou schránkovou firmu. Z listin v obchodním rejstříku je však doložitelné, že společnost minimálně od roku 2006 ovládali Robert Kerndl právě s Pavlem Blažkem. Valné hromadě společnosti Slide podle zápisů předsedala Markéta Vaňková.

O další původně městský dům, tentokrát v brněnských Zábrdovicích, se Pavel Blažek dělí zase se svým náměstkem na Ministerstvu spravedlnosti a zároveň spolužákem z gymnázia Radimem Daňhelem. I toho spolupracující obviněný Hubálek označuje za člena údajné organizované skupiny.

Sám Pavel Blažek dodnes využívá městský byt v památkově cenném secesním domě Tivoli na brněnském Konečného náměstí. Donedávna zde měla zhruba 15 let pronajatou exekutorskou kancelář i jeho žena Alena. O privatizaci domu se politici ODS opakovaně pokoušeli. Naposledy od tohoto plánu ustoupili v roce 2020. Shodou okolností poté, co redaktoři poprvé na nejasnosti kolem brněnského městského majetku upozornili.

Proč případ Pavla Blažka řešili Piráti?

Citlivé dokumenty z policejního spisu, konkrétně výpovědi zmíněného Pavla Hubálka, mu přímo do Sněmovny v roce 2019 donesl jeho tehdejší spolustraník z ODS Zdeněk Černý. Pavel Blažek, tehdy poslanec, tak věděl, že nepocházejí od žalobců či policistů, ale z advokátního prostředí. Přesto je přijal, neoznámil jejich zdroj.

Utajil ho i poté, co se za ním vypravili detektivové Generální inspekce bezpečnostních sborů a jméno po něm chtěli. Blažek to odmítl a odkázal se na poslaneckou mlčenlivost. Seznam Zprávám pak letos přes prokazatelnou návštěvu GIBS tvrdil, že se ho na to „formálně možná ani nikdo neptal“.

Pavel Blažek také svůj tehdejší postup hájí tím, že ohledně úniků podal trestní oznámení. Prý těsně potom, co se mu spis do rukou dostal. Ve skutečnosti ale podal podnět tehdejšímu ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD), který ze zákona nemá žádnou pravomoc trestní oznámení přijímat ani se dozvídat informace ze živých kauz. Blažkovo oznámení navíc bylo na neznámého pachatele, jméno spolustraníka, který mu spisy přinesl, nezmiňovalo.

Co se s podnětem stalo, není jasné. K identifikaci vynašeče ale nevedl. Policie začala věc znovu prověřovat až na základě pátrání redaktorů.

Jak Pavel Blažek do kauzy vstupuje v roli ministra?
Pavel Blažek využívá ministerské pravomoci, aby získával o bytové kauze informace. Ze zákona může některé údaje získat, pakliže to potřebuje k výkonu funkce člena vlády.

Blažek tak mimo jiné uvedl, že informace zjišťuje kvůli interpelacím, které na něj podávají poslanci. Často šlo o jeho spolustraníky. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, kterému ministerské požadavky dorazily, však připustil , že Blažkovo počínání směrem k bytové kauze se normálu vymyká. „Ten počet žádostí vztahujících se k jedné kauze standardní není,“ uvedl Stříž.

Pavel Blažek také dodnes neobjasnil, proč se pokoušel zjišťovat osobní informace o dozorující žalobkyni bytové kauzy. K dotazům – například se týkaly nezletilých osob žijících s ní v jedné domácnosti – využíval právě poslanecké interpelace podané kolegy z ODS. Třeba interpelaci s podrobnostmi z osobního života dozorující žalobkyně Lastovecké podal jeho stranický kolega z Českých Budějovic Václav Král. Nejvyšší státní zástupce Stříž však takový dotaz označil za nepřijatelný a Blažek, jemuž jako ministrovi spravedlnosti podléhá soustava státního zastupitelství, ho stáhl.

Pavel Blažek dále jako ministr získal i jména soudců, kteří rozhodovali o vazbě či o domovních prohlídkách jeho spolustraníků. „Jsem soudcem 29 let. Nikdy se nestalo, že by ministerstvo chtělo jména soudců, kteří v nějaké takové věci rozhodovali. Takže nevím, proč to chtěli,“ řekl v březnu místopředseda Městského soudu v Brně pro trestní úsek Aleš Dufek.

Ministr se opět hájil tím, že šlo o běžnou součást kontrolní činnosti ministerstva. V dalším případě pak na Dufka Blažek podal kárnou žalobu, protože médiím na základě žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytl rozhodnutí soudu o některých domovních prohlídkách bytové kauzy. Kárný senát Nejvyššího správního soudu ho ale obvinění zprostil.
Proti slovům Blažka se ale opakovaně ohrazovala například Unie státních zástupců. Naposledy na začátku června.

Souvisí s bytovou kauzou odchod šéfa olomouckých žalobců?
Radim Daňhel, kterého do funkce ministr uvedl teprve před rokem, svoji funkci složil nečekaně. Když začínal, ministr Blažek po něm chtěl reorganizovat úřad, protože podle ministrova mínění funguje špatně.
Písemnou rezignaci Radim Daňhel zdůvodnil osobními i profesními důvody, které spočívají zejména v nemožnosti efektivního řízení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. O rezignaci řekl nejprve Pavlu Blažkovi a až potom svému nadřízenému Nejvyššímu státnímu zástupci Střížovi.

Jako vrchní žalobce se Radim Daňhel opakovaně nezastal podřízených, když je ministr Blažek v bytové kauze kritizoval. Daňhel podřízeným zakázal komunikovat s novináři bez jeho vědomí a vydal i příkaz, aby při komunikaci s médii nepoužívali šifrované mobilní aplikace, které zabraňují odposlechům.

(Blažek na olomoucké vrchní žalobce zaútočil už loni v létě. Tehdy vyrukoval s údajnou analýzou, jejíž fragmenty nechal zveřejnit v podobě tiskové zprávy na webu Ministerstva spravedlnosti. Mělo z ní plynout, že olomoučtí žalobci pracují špatně a je třeba, aby jejich nový šéf Radim Daňhel udělal změny.
Blažek se v údajné analýze zaměřil speciálně na Odbor závažné hospodářské a finanční kriminality, pod nějž spadá Lastovecká.
Samotnou analýzu ale ministerstvo reportérům vydat odmítlo. Nejprve tvrdilo, že ji v ústní podobě ministr slyšel na poradě. Když z ní reportéři chtěli zápis, zase uvedlo, že se žádná porada nekonala. V reakcích na žádosti o informace se přitom Ministerstvo spravedlnosti dle expertů dopustilo hned několika nezákonností.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž odmítl, že by jeho podřízení pracovali špatně, a čísla označil za zavádějící a kusá. Blažek následně na olomoucké žalobce poslal ještě ministerskou finanční kontrolu. Ta ale dopadla pro vrchní stání zastupitelství příznivě.)

A na základě jedné z ministerských žádostí Blažkovi poskytl informace, o nichž pak reportérům v oficiálním dokumentu přiznal, že mohou prospět podezřelým.

Pavel Blažek má nyní za úkol jmenovat nového olomouckého vrchního žalobce, tedy přímého nadřízeného žalobkyně Lastovecké, která případ v Brně dozoruje. Jméno mu ze zákona navrhne nejvyšší žalobce Stříž, s nímž se na něm musí domluvit.

Nového kandidáta na jednoho z trojice nejvýše postavených žalobců v Česku chtějí mít Blažek se Střížem vybraného do konce července.

Je možné, že by premiér Fiala kvůli kauze Pavla Blažka odvolal?
Bez dlouholetého člena ODS Pavla Blažka by se politolog a někdejší rektor Petr Fiala premiérem nejspíše nikdy nestal. Politická kariéra Petra Fialy je v ODS od začátku úzce spjatá s Blažkem.

Byl to právě Blažek, kdo Fialu v roce 2014 jako čerstvého straníka protlačil na post předsedy ODS.
Blažkovi se spolustraníky podařilo přesvědčit, že Fiala je vhodnou tváří, kterou ODS může voličům signalizovat očistu po kauze Nagyová (dnes Nečasová). Jeho vliv na premiéra je dodnes velký.
Jeho pozici také posiluje schopnost vyjednávání s dalšími politickými subjekty. Pro Fialu byl při vzniku vlády spojkou s prezidentem Milošem Zemanem.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.