„Jaké seriály právě sledujeme, na nás má stejný vliv jako cokoli dalšího, čím se obklopujeme nebo co konzumujeme. Jen to třeba není tak výrazně znát jako v případě jídla či pití,“ míní redaktorka kulturní rubriky MF DNES Monika Zavřelová. „I když bych to možná otočila. Myslím si totiž, že to, jak žijeme, má vliv na to, co sledujeme. Obzvlášť v případě seriálů, které si můžete vybírat zcela svobodně. Asi každý někdy zažil moment, kdy si pustil pohádku či komedii, protože mu bylo zrovna úzko. Nebo naopak nějaké sci-fi, jelikož potřeboval zapomenout na každodenní svět. Seriály tak mohou fungovat jako bezpečné útočiště, zdroj inspirace či emocí, únik z reality…“ poukazuje recenzentka pořadů na HBO Go a Netflixu.
Britští psychologové Dennis Relojo-Howell a Michael Padraig Acton vytvořili pro televizní produkce seznam nejpopulárnějších žánrů a typologii publika, které je sleduje. Diváci detektivek jsou podle terapeutů velmi vnímaví, zvídaví a potřebují rozptýlení.
„Velcí fandové kriminálek by pravděpodobně měli vysoké skóre sklonů k neurotismu, ale prostřednictvím příběhů nacházejí zdravý způsob, jak se zbavit vnitřního napětí. Díky projekci vlastního stresu do dramatu mohou dosáhnout emocionálního uvolnění ve chvíli, kdy se případ vyřeší,“ uvedl Acton.
Každopádně podle oblíbenosti kriminálek u nás by se dalo říct, že jsme buď národ amatérských detektivů, nebo úzkostných podrážděných jedinců.
Naštěstí ale máme i dost fanoušků mýdlových oper, tedy nekonečných seriálů zabývajících se především mezilidskými vztahy. Jejich příznivci jsou totiž dle zmíněných britských terapeutů jedněmi z nejšťastnějších lidí, protože tímto žánrem jsou přitahovány právě pozitivní povahy. Jejich společnými znaky jsou schopnost empatie, zaměření na budování silných vazeb a potěšení z rutiny.
Královská historizující dramata zase poukazují na moderní a kulturní diváky s láskou k tradici, cílevědomé jedince i snílky. Mají podobné osobnostní rysy jako milovníci nekonečných seriálů, ale navíc je láká hrdinství, pohádky a nostalgie.
Opovrhujete reality show? Asi to není zase tak dobře. Podle psychologů patří totiž jejich obdivovatelé mezi nejpřátelštější lidi. „Reality TV jsou poutavou směsicí dramatizace a skutečného života. Z tohoto důvodu mají tendence přitahovat společenské osobnosti,“ vysvětluje Relojo-Howell. „Navíc jsou oknem do interakcí, které běžně neuvidíme, což pomáhá rozvíjet sociální dovednosti,“ podotýká.
Podle jeho kolegy jsou tyto pořady velmi rozmanité a některé vyloženě přitahují individualistické osobnosti, které bývají samy rády v centru pozornosti. Jinak obecně extroverti a dobrodruzi a lidé s analytickým myšlením podle psychologů vyhledávají thrillery, dokumenty zase pro změnu uvolněné a otevřené povahy s přirozeným zájmem o vědění.
Podle typologie DiSC mají mnohadílné série, které se soustředí na jednotlivé charaktery, tendence oslovovat obzvlášť stabilní, trpělivé, klidné a na společnost orientované lidi. Skupina energických a snadno vzrušivých diváků prý zase oceňuje relace, u nichž se zasmějí a které podněcují jejich smysl pro optimismus a kreativitu. Svědomití, mezi něž se řadí zodpovědní, analytičtí skeptici, se najdou v logicky vystavených a na detail orientovaných programech, které jsou pro ně výzvou – ať už jde o záhady, dystopie, fantasy nebo mysteriózní příběhy.
Jako se astrologové pouze z postavení hvězd snaží určit stránky našeho charakteru, mohli by se o to pokusit psychoanalytici z přehledu naší televizní historie. Ostatně takto dle preferovaného obsahu fungují algoritmy placených platforem, které nám ze své široké nabídky doporučují to, co by se nám na základě dříve sledovaných relací mohlo líbit. Tam se skrývá pravda.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář