COOLna

Rakovinotvorný azbest je ve starých střechách, nátěrech nebo izolacích. Nebezpečný je zejména v případě, že s ním někdo nevhodně manipuluje.

Evropská unie proto hodlá výskyt azbestu zmapovat. A nelze vyloučit, že mapování se bude týkat i eternitových, a tedy azbestových střech soukromých domů. Chystaná unijní směrnice zakládá povinnost, aby členské státy měly národní registr míst, kde azbest dosud je.

Způsobů, jak zmapovat místa s rizikovým výskytem azbestu, je podle ředitele odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Fošuma hodně. „I na našem území máme technologii, kde ze satelitních snímků můžeme udělat analýzu střech a odhadnout, kde eternitové střechy jsou a kde ne,“ popisuje.

Smrtelné onemocnění způsobené azbestem se může projevit až za desítky let. Vlákénka azbestu způsobují v plicích zjizvení a záněty, mohou vést až k rakovině. „Azbest má negativní nálepku, ale dokud s ním nezačnete nevhodně pracovat, dělat v něm díry, řezat ho, tak je to věc, která skvěle funguje. Ale když vidíte někoho na eternitové střeše, jak z ní ometá mech nebo vrtá do izolační desky s azbestem, je to špatně. Prach obsahuje vlákna a člověk je vdechuje,“ popisuje.

V Česku proto postupně vzniká Národní azbestový profil, jakýsi návod, jak postupovat. Ten by měl obsahovat i seznam objektů, kde se dá jeho přítomnost očekávat. Světová zdravotnická organizace (WHO) už před lety navrhla členským státům, aby zmapovaly výskyt azbestu na svém území, tedy hlavně ve stavbách, kde se hojně používal pro svou ohnivzdornost a tepelně izolační vlastnosti. „Profil se začal vytvářet zhruba před čtyřmi lety, výstupem by mělo být, kdo má jaké kompetence, kdo má chránit veřejné zdraví a varování, kde se dá azbest očekávat,“ popisuje Fošum.

Na nebezpečí azbestu znovu upozornil případ ve středočeských Milovicích, kdy byl jeho výskyt prokázán na nevyužívaných pozemcích v okolí bývalého letiště. Při bourání objektů po Sovětské armádě byly stovky tun materiálu s azbestem nadrceny a rozvezeny po celém areálu.

Pro vznik národních registrů existuje návrh připravený Světovou zdravotnickou organizací, co všechno by měly obsahovat. Podle údajů České asociace pro odstranění azbestu u nás zůstává minimálně sedm milionů tun materiálů obsahujících azbest. A dříve či později bude nutné se tohoto ohromného množství škodlivin zbavit.

Na odstranění azbestu budou potřeba peníze. Inspirací může být podle Fošuma sousední Polsko i další země EU, kde už fungují dotace na pomoc s jeho odstraněním. A to nejen z národních prostředků, ale i z Evropské unie.

Stále častěji je tak možné potkávat hygieniky v ochranných oblecích u demolicí budov z druhé poloviny 20. století. Jako třeba v areálu Ústřední telekomunikační budovy na pražském Žižkově.

Azbest je nebezpečný i v běžném materiálu jako eternit. Původní receptura tradiční střešní krytiny obsahovala deset procent azbestu. Na střeše až tak nebezpečný není, ale při neopatrné manipulaci třeba při výměně krytiny se může uvolňovat prach obsahující rakovinotvorná vlákna.

Vlákna azbestu mohou způsobovat zdravotní komplikace zejména při vdechování. Hrozí poškození plic, takzvaná azbestóza, při níž se plicní tkáň zjizví, dýchání je ztížené a plicím se nedaří dostatečně okysličovat krev.

Azbest se vyskytuje i v přírodě, proto hygienici kontrolují také lomy, kde se těží horniny s jeho potenciálním výskytem. „Máme vytipované horniny, které mohou obsahovat kapsy s azbestovými nebo minerálními vlákny. Cílem je nastavit mechanismy, jak s tím pracovat,“ dodal Fošum.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.