COOLna

….dědictví času a kultury…


„standardní“ rekonstrukce památky

Odborníci kritizují špatně provedenou rekonstrukci pražského Clam-Gallasova paláce. Vadí jim „domalování“ objevených fragmentů nástěnných maleb, nekvalitní nátěr soch či úpravy kolem nově vzniklé kavárny. Podle ministerstva situace ukazuje na systémový problém, památkáři však tvrdí, že práce proběhly standardně.

Když se na podzim loňského roku otevíral zrekonstruovaný Clam-Gallasův palác, byla to velká sláva. Druhý největší palác v Praze prošel kompletní rekonstrukcí, která získala ocenění Stavba roku. Chvála se nesla i z magistrátu, který za obnovu barokní stavby zaplatil téměř 500 milionů korun.
Zatímco investor je spokojen, výrazně kritičtěji se k výsledku staví Uměleckohistorická společnost, tedy profesní organizace sdružující české a zahraniční historičky a historiky umění. Podle jejích zástupců byly při rekonstrukci poškozeny umělecké prvky výzdoby paláce. Uměleckohistorická společnost zároveň věří, že debata kolem rekonstrukce významného barokního paláce v srdci Prahy povede k systémovým změnám.

„Obnova paláce a uměleckých děl s ním spojených dle našeho přesvědčení nebyla provedena dostatečně citlivě a její úroveň neodpovídá současným obecným standardům, a to jak z pohledu mezinárodní, tak i domácí památkové teorie a praxe,“ stojí v usnesení valné hromady společnosti.

Vesměs jsou experti z Uměleckohistorické společnosti i další odborníci přesvědčeni, že jde o systémové selhání, s čímž souhlasí i ministerstvo kultury. Naopak Národní památkový ústav jako odborný dohled kritiku odmítá.

Zřejmě nejviditelnější změnou prošly nástěnné malby Carla Innocenza Carloneho – ve své době vysoce oceňovaného lombardského malíře působícího zejména v severní Itálii a střední Evropě.
Malby byly v barokním Clam-Gallasově paláci dlouhou dobu pouze ve čtyřech sálech a na klenbě schodiště. Jenže restaurátoři během svých prací v roce 2020 objevili další malby, tentokrát na stěnách schodiště. Znázorňují Marsya stahovaného z kůže poté, co prohrál svůj souboj s Apollónem, a spícího pastýře Endymiona, kterého patrně ve spánku obdivuje Luna.
Návštěvníci však tyto malby na stěnách nenajdou, alespoň ne v podobě, kterou by kunsthistorici považovali za důstojnou. Památkáři, restaurátoři i společnost, která rekonstrukci prováděla, rozhodli, že bude lepší, když v prostorách paláce místo fragmentů bude kompletní malba. A došlo tak ke „kompletní rekonstrukci na základě dochovaných částí“. Zjednodušeně řečeno, na základě dílků restaurátor namaloval zbytek díla.

Podle odborníků jde o problematický krok, kterému předcházel pochybný postup památkářů a dost možná i špatná práce restaurátorů.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.



krematorium