Napadlo mě, že v zemi máme několik takových posvátných krav. Povolání, kterých není radno se ani slovem dotknout. Profesí, které jsou tak vážené, že nesnesou kritiku.
První jsou učitelé. Ti jsou vítězi pandemie. Rychle jim rostly platy, zatímco některé děti museli učit rodiče. Tėm platy nerostly, naopak se mohli dostávat do existenčních problémů, protože zaměstnavatelé nemají rádi, když jsou pracovníci doma s dětmi.
Pak tu máme lékaře. Ale říct křivého slova proti lidem v bílém plášti, kteří zachraňují naše životy, to je skoro nepředstavitelné. A bohužel, i pro mnoho pacientů, kteří se obávají, že by následně nebyli dobře ošetřeni. To raději poslušně čekají v čekárnách, až je polobůh z ordinace, některý pořád s notnou dávkou arogance, přijme.
Pak je tu jedna speciální posvátná kráva. Není to profese, jsou to důchodci. Neustálé finanční podkuřování důchodcům netřeba zmiňovat, každý si pamatuje, jak se Babiš s Maláčovou předbíhali, kdo dá víc.
Dalibor Martínek
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář