Žijeme v zemi, kde jsou velmi nízké mzdy vzhledem k tomu, co si za ně můžeme koupit. Když vyprávím svým přátelům ze západní Evropy, jaké máme příjmy a jaké náklady na bydlení a kolik u nás stojí potraviny, oblečení nebo elektronika, vidím, že mi tak úplně nevěří, protože jim není vůbec jasné, jak to děláme, že dokážeme s tak málo penězi vyjít. Jako člověk s mediánovou mzdou si lámu hlavu, jak to dělají všichni ti, kteří mají méně a nebydlí ve vlastním. A jsou samozřejmě země, kde je ještě hůř než u nás. Lidé v takovém případě volí různé strategie, aby přežili, ale zároveň i strategie, aby jejich život nepostrádal nějakou kvalitu.
O zaměstnaneckých benefitech si můžeme myslet celkem cokoliv. Třeba já si myslím, že by bylo mnohem lepší, kdyby lidé za svou práci pobírali mzdu tak důstojnou, že by neměli problém zaplatit si obědy, sportovní vyžití, dovolenou nebo dětem tábor. A hlavně by si mohli vybírat sami, za co přesně chtějí své peníze utrácet. V takovém světě ale nežijeme a máme tu systém zaměstnaneckých benefitů, který však může reálně lidem zlepšovat životní úroveň. Zásah vlády, která řekne, že ho zruší, a naivně se domnívá, že zaměstnavatelé budou benefity poskytovat dál a budou je danit, anebo že se to promítne do zvýšení mezd, je ze všeho nejvíc nepromyšleným zásahem do existující sítě vztahů a strategií k důstojnějšímu životu.
Saša Uhlová
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář