„Pane redaktore, vaše chorobná posedlost Babišem je všeobecně známa. Ve vašem džihádu vůči mně používáte mafiánské metody, fabulace, lži, a dokonce se teď snažíte chránit lidi, kteří okrádali stát na daních,“ napsal doslova.
Redaktor Janek Kroupa se jej přitom jen ptal na soudní líčení, které v minulých dnech proběhlo bez zájmu médií, a Babišovo svědectví tam odhalilo víc, než by si přál. Vypůjčíme-li si jeho slova, tak šlo o „fabulace, lži a mafiánské metody“.
Svého času šlo o ostře sledovanou kauzu. „Naši na ně zaklekli, na zmrdy,“ znělo těch šest slov, která jako ministr financí pronesl v odposlechnutém rozhovoru a na sociálních sítích je v roce 2017 zveřejnil profil pojmenovaný po řídícím důstojníkovi StB Juliu Šumanovi.
Babiš nemohl u soudu bez následků mlčet. Zvlášť když narazil na důsledného soudce.
Výsledkem nicméně je, že si svými protiřečícími výroky koleduje o obvinění z křivé výpovědi. Ale také mimoděk potvrdil autenticitu skrytě pořízené nahrávky.
To hlavní, co opomenuté soudní líčení přineslo, nás vrací k tomu, co Babišovi léta vyčítali kritici a co on dodnes nedokázal či nechtěl pochopit. A sice obavu z toho, že jako ministr financí a později premiér mohl zneužít své postavení ve prospěch koncernu Agrofert, dočasně zaparkovaného ve svěřenském fondu.
Lepší ilustraci konfliktu zájmů jsme si nemohli objednat. Jen škoda, že se všechny kontury vyjevily až se značným zpožděním a že Babiš de facto dosáhl svého – zakleknutá firma skončila v insolvenci a Agrofert může používat železniční vlečku, o niž se přel.
Obavy ze zneužití funkce byly víc než oprávněné.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář