COOLna

Po havárii na Bečvě se začaly nahrávat hovory na havarijní lince, zaměstnanci mají povinnost okamžitě vyrážet i k menším událostem. „Když byl někdo na havarijní lince, informovanost dalších kolegů o rozsahu havárie byla minimální,“ připustil nový šéf.

O větších haváriích podle něj musejí být informovaní všichni ředitelé oblastních inspektorátů. „To se nedělo. Teď mohou kvalifikovaně rozhodnout o rozsahu výjezdu,“ vysvětlil. Potvrdil, že až nedávno si ředitelé oblastí nastavili společný komunikační kanál na sociálních sítích.

Otravu Bečvy stále řeší Okresní soud ve Vsetíně a v posledních týdnech vyplula v jednací síni na povrch další pochybení při likvidaci havárie. „Uznávám rezervy, i když nelze vše svalovat na inspekci. Byly tam rezervy i mezi jednotlivými složkami. Taková havárie v regionu předtím nebyla, lidé na ni nebyli nepřipravení,“ prohlásil Bejček.

Jak vyplynulo ze soudních jednání, den po havárii vyjeli inspektoři na místo jen s několika kusy odběrových sad, i když je v lokalitě třicítka výpustí. Zasahující tak neměli šanci odebrat dostatek vzorků na určení viníka. „Když přijede inspektor na místo, vůbec neví, kde výpusti jsou. Kvůli tomu děláme novelu havarijního zákona,“ uznal Bejček.

Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se nedostatky legislativy naplno projevily právě při otravě Bečvy. „Bylo od začátku evidentní, že kromě některých osobních pochybení došlo vlastně k tomu, že systém tak, jak je nastaven legislativně, a následně i z hlediska procesu fungování má obrovská bílá místa, kdy prostě nejsou nastavené provazby, nejsou vyjasněny kompetence i postupy,“ uvedl.

Avizovaných změn ale zákony dosud nedoznaly. Nejdále je novela vodního zákona, která zavádí například on-line monitoring vypouštěných vod.

„Děláme celou řadu kroků, aby se situace z Bečvy nikdy neopakovala a aby státní správa měla dostatek jasných postupů,“ řekl v pátek novinářům Jurečkův stranický kolega a ministr životního prostředí Petr Hladík.

Stát chce mimo jiné zavést digitální registr výpustí, který detailně zmapuje všechna potrubí, která vedou do toků.

Ministerstvo životního prostředí chce vycházet z pilotního projektu na 14kilometrovém úseku Labe. Jeho výsledky bude prezentovat v řádu týdnů. „I tam se ukázalo, že některé výpusti nejsou v mapách nijak evidované. Je potřeba, abychom konečně věděli, co nám do řek teče,“ pravil Hladík.

Podle Bejčka ale monitoring výpustí u velkých toků potrvá asi sedm let a kompletní evidence včetně menších toků bude hotová za deset let.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.