COOLna

Autoři práce se pro návštěvu do říše mimopartnerského podvádění ponořili do světa seznamky Ashley Madison. Je určena speciálně zadaným, kteří hledají boční románek. Ptali se jich na jejich manželský vztah, na důvody, které je na seznamku zavedly, i na následky spáchané nevěry.

Jejich zjištění jsou přelomová a otevírají Pandořinu skříňku, v níž čeká mnoho nových otázek a zkoumání. Tým Dylana Seltermana z Johns Hopkins University se nevěrných ze seznamky vyptával na kvalitu jejich manželství, důvody pro zálety, spokojenost nebo nespokojenost, kterou podvádění přineslo. Odpovědi přinesly překvapení ve všech směrech.

Studie, vyšla v magazínu Archives of Sexual Behavior, především seznala, že většina zpovídaných podvádějících, byli to v drtivé většině muži, své manželky miluje. „Respondenti vykazovali vysokou míru lásky ke svým partnerkám,“ uvádí tisková zpráva Johns Hopkins University. Jenže stejně tak často přiznávali intenzivní nespokojenost s manželským sexuálním životem. Polovina zpovídaných vypověděla, že nemají manželský sexuální život.

Sexuální nespokojenost byla též hlavním důvodem, který pro hledání románků pánové uváděli. Poté následovala touha po nezávislosti a sexuální pestrosti.

Nejmenší zastoupení měly ve výčtu důvodů k nevěře ty, které bychom zřejmě očekávali jako frekventovanější: vztahové potíže, nedostatek lásky, zlost.

„Fakt, že jsme nezaznamenali žádné významnější souvislosti mezi kvalitou vztahu a nevěrou, velmi udivil,“ nezastíral Selterman. Nebylo to jediné překvapení.

Další se týkalo následků nevěry. „Když jsem zjištění prezentoval svým studentům, jeden z nich vykřikl: Ale to je strašlivé!“ líčil Selterman. Pobouření vyvolala skutečnost, že podvádějící muži v naprosté většině necítili žádné výčitky svědomí. „Zdá se, že zcela upřímně neměli za to, že by udělali cokoli špatného,“ popisuje Selterman. Dodává, že to je více než zarážející s ohledem na to, jak současná společnost nevěru odsuzuje, stigmatizuje.

Respondenti obecně uváděli, že jejich nevěrné románky je uspokojují, emocionálně i sexuálně, a že jich nelitují. „V médiích, televizních pořadech, filmech, knihách prožívají nevěrní lidé intenzivní pocit morální viny. Jenže nic takového jsme v našem vzorku neviděli,“ sdělil Selterman.

Sám autor práce však připomíná, že studie má výrazný limit. Jednak byli jejími respondenty z pětaosmdesáti až devadesáti procent muži středního věku. Její zjištění se tedy nedají vztahovat k ženám. A jednak to byli muži, kteří již prošli poměrně úzkým předvýběrem – všichni byli uživateli seznamky pro nevěrné. Byla to tedy velmi specifická skupina pánů, závěry proto nejde zevšeobecňovat, byť jen na všechny muže. Možná by zjištění platila i u zbytku mužů, možná ne. „Nevíme,“ nezastírá Selterman.

Přesto je podle něj studie významná. Ukazuje, že existuje mnoho nuancí a důvodů. „Lidé mají pro podvádění bezpočet motivací. Někdy jsou nevěrní i tehdy, když je jejich vztah velmi uspokojivý,“ líčí.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.