COOLna

Dvě holčičky ve věku 2,5 a 4 roky. Alternativně žijící rodiče z Broumovska je až dosud ukrývali před světem a úřady v jurtě na Broumovsku. Děti neměly jména, rodná čísla ani rodné listy. Nejsou v evidenci obyvatel, nikdy je neviděl lékař a nebyly nikdy ani očkovány. Přišlo se na ně náhodou, když policie loni v březnu provedla razii kvůli pěstování marihuany na statku v Otovicích. V mongolské jurtě zde kromě drog objevila i děvčátka, o kterých nikdo netušil.

Šokující případ – patrně první v Česku – 9. 6. řešil v rámci opatrovnického řízení Okresní soud v Náchodě. Dětem přidělil jména, nyní mohou získat i rodná čísla, včetně zdravotního pojištění.

„Starší děvče dostalo jméno Lada, mladší jsme pojmenovali Mariana. Naštěstí jsme je nemuseli vymýšlet, neboť od prarodičů víme, jak holčičky oslovovali,“ sdělil Pavel Ruml, předseda Okresního soudu Náchod. Ten už dříve musel v případu určit mateřství a stanovit datum narození dětí.

Děti v rodině soud ponechal, zanedbané nijak nebyly. Otec čeká na soud ve vazbě pro obvinění z výroby půl tuny marihuany v rozmezí let 2013–2022, matka se o dcery dál stará.

Matka ani otec po domácích porodech své dcery nikdy nepřihlásili úřadům, neboť jsou členy takzvaného uskupení Legitimních věřitelů.

Tato skupina lidí neuznává legitimitu státu. Členové se prohlašují za občany již neexistujícího Československa a neřídí se žádnými povinnostmi vůči státu. Odmítají se prokazovat občanskými průkazy a veškeré dokumenty vydávané Českou republikou pokládají za neplatné. Patrně proto ani nikdy dcery nepřihlásili na matrice.

„Existuje ohlašovací povinnost o narození dítěte vůči matričnímu úřadu. Matka, otec nebo kdokoli, kdo o narození ví, tak musí učinit. Jinak jde o přestupek se sankcí až 10 tisíc korun. Pakliže dítě nikdy neviděl pediatr, což si bez rodného listu neumím představit, pak by mohlo jít i o trestný čin zanedbání péče,“ zhodnotil případ metodik matrik a státního občanství Michal Olša z Magistrátu hlavního města Prahy. V Úmluvě o právech dítěte se píše, že dítě má právo na přístup k lékařské péči.

Sousedé manžele označují jako podivíny.

„Vyloženě ty děti neschovávali, vidět byly třeba v autě, když s nimi někam jeli. Ale jinak se absolutně stranili nějakého kontaktu s ostatními. Nezapojovali se do obecního života, nezdravili. Měli v hlavě jen to svoje Československo a stýkali se pouze s členy té své sekty,“ prozradil jeden z blízkých sousedů obou manželů. Kuriózní je, že o oba rodiče se už dříve zajímaly úřady a v několika případech zde s úřední obsílkou byli strážníci městské policie.

Děti však neobjevili. Otec dětí byl v minulosti potrestán podmínkou za výrobu a distribuci marihuany.

Loni se pak přišlo na to, že na pozemku ve vsi vybudoval sofistikovanou podzemní pěstírnu, krytou nahoře políčkem legálního technického konopí. Dle obžaloby si za devět let jejího provozu vydělal prodejem drog 42 milionů korun. To manželům umožnilo nechodit do práce a stát „mimo systém“. Když do pěstírny vtrhla policie, odhalila děti vlastně náhodou. Matka holčiček pak jménem Legitimních věřitelů vydírala předsedu náchodského soudu, aby jejího manžela pustil z vazby na svobodu.

„Jinak že budu potrestán ztrátou veškerého majetku a doživotní ztrátou cti. Postoupil jsem to policii, jestli to není vyhrožování úřední osobě,“ zmínil soudce Pavel Ruml.

Religionista a expert na sekty David Václavík vnímá zatajení dětí jako problém zejména vzhledem k jejich zdravotnímu stavu.

„Už jen proto, že o těch dětech nikdo nic neví, nezná jejich zdravotní stav. Děti sice mohou vyrůstat v dobrém prostředí, ale na druhou stranu netušíte, co se jim děje, kdo jim vymývá mozky nebo je nějak zneužívá,“ podotkl Václavík.

Právníci pak podotýkají, že dobrat se toho, co všechno mohli rodiče zatajením dětí porušit, bude pro policii a soudy obtížné. Podobný případ se u nás ještě nestal.

„Není to případ, který by už dříve justiční agenda přemlela, čili se těžko odhaduje, jak stát k rodičům těch dětí přistoupí,“ dodává Kryštof Janek, člen prezidia Unie rodinných advokátů.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.