Právě lidé narození po roce 1995 – takzvaná generace Z neboli „gen Z“ (džen zí) – vycházejí z průzkumů veřejného mínění jako nejvíce hrdí na svůj národ a nejoptimističtější ohledně jeho budoucnosti. Mnoho z nich se také s nadšením stává loajálními členy komunistické strany.
„Do strany jsem vstoupila, protože chci mít platformu, na které budu se svými soukmenovci bojovat za sociální práva,“ řekla 28letá Číňanka Lectrice. Studuje v Šanghaji filozofii a kulturně vyrostla na americkém importu – restauracích KFC, seriálu Gossip Girls, obuvi Nike a tak dále. Příchylnost k americké kultuře ji přivedla ke kampani za ženská práva MeToo a ta nakonec ke vstupu do komunistické strany.
„Lidem přijde, že stranické slogany znějí prázdně, poněvadž jsou příliš ‚pompézní‘. Když si ale odmyslíte rebelující duši mladých lidí, slogany jsou vlastně dobrá cesta ke kultivaci sebe sama,“ míní Lectrice.
Mladá filozofka není zdaleka jedinou členkou „gen Z“, u níž se kulturní amerikanizace snoubí s čínským nacionalismem a podporou komunistické strany. Podle Reuters narostlo členství ve straně během roku 2020 o rekordních 2,43 procenta. Zhruba 80 procentům nově příchozích bylo méně než 35 let.
„Členy strany se mohou stát pouze studenti s nejlepšími známkami, proto to vnímám jako poctu a sebenaplnění,“ řekla agentuře Reuters 30letá Vivian při rozhovoru v kavárně Starbucks v Pekingu. Byť měla s některými stranickými dogmaty údajně ze začátku problém, dnes vyučuje marxismus na univerzitě v jižní Číně.
„(Tihle lidé) vnímají pouze pozitivní propagandu ohledně toho, jak je jejich země skvělá,“ zhodnotil současný trend bývalý profesor politologie Zhang Ming. Jeho posty na sociálních médiích byly v minulosti opakovaně předmětem zájmu čínských cenzorů.
Zkreslené představy o vlasti vedou generaci Z podle deníku South Morning China Post k „silnému pocitu nadřazenosti a sebevědomí, díky kterému se na okolní země dívají s neskrývaným opovržením“. To s sebou nese i čím dál tím víc konfrontační přístup k Západu, který je vnímán jako zlý a slabý.
I přes pokračující dominanci amerikanizované kultury u mladých Číňanů se začínají postupně prosazovat i „tradiční“ domácí produkty. Populární se u čínské mládeže stávají šperky s motivy draků a fénixů považovaných za domácí čínské symboly. Pro módu se dokonce vžil termín Guo čao neboli čínská paráda.
„(Generace Z) miluje naše tradiční produkty, protože se dobře hodí k jejímu stylu,“ řekl šéf úspěšného šperkařství Chow Tai Fook Čchan Saj-čcheong. Připomíná také, že mnoho mladých dosud nemá rodiny, a proto se nebojí utrácet za zbytné zboží, jako jsou náramky a náhrdelníky.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář