COOLna

Poslední původní kolonie rdestu dlouholistého v republice u Hradce Králové je v ohrožení. Slepé rameno Orlice prošlo před třemi lety revitalizací za 6,5 milionu korun, jenže vodu ničí patrně splašky. Jestli se podmínky nezlepší, může vodní rostlina být brzo známá pouze z fotografií nebo cest do Skandinávie.

Místo ojedinělé v celém Česku, kde roste již jen několik desítek rostlin kriticky ohroženého rdestu, se nachází nedaleko od zastávky MHD Stříbrný rybník.

V roce 2018 tu stát financoval mimořádnou záchrannou operaci. Sací bagr vytěžil tisíce kubíků bahna, kvůli oslunění hladiny zmizely desítky stromů a keřů, nebezpečné pro rdest už nejsou ani polodivoké kachny, které jej decimovaly.

Jenže kvalita vody se zhoršila.

„Je to naprosto unikátní věc, avšak kvalita vody ve Stříbrném potoce a slepém rameni Orlice je katastrofální. Situace je velmi naléhavá. Odebrali jsme vzorky, které prokázaly fekální a organické znečištění, tedy splašky,“ řekl náměstek primátorky pro oblast životního prostředí Adam Záruba (Změna a Zelení).

Na místo po udání dorazila i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), ale nezjistila žádné nelegální výpusti ani známky splašků.

„Bylo zjištěno, že jde o běžné znečištění přírodního původu,“ upozornil oblastní ředitel ČIŽP Hradec Králové Lukáš Trávníček.

„Státní orgány se k problému postavily podobně jako k úniku toxických látek na Bečvě, když řekly, ať se to řeší s magistrátem. Asi po měsíci vyšel závěr, že voda nevykazuje známky znečištění, a nic neprokázal ani rozbor. Já tam ale byl třikrát a pokaždé tam nepořádek byl. Jejich lidé ani neviděli žádné výpusti, to prostě neodpovídá realitě. My jsme udělali svůj rozbor a dopadlo to otřesně. Jde o masivní znečištění koliformními bakteriemi, takřka jistě to potvrzuje, že tam jsou exkrementy teplokrevných živočichů, tedy i člověka,“ zdůraznil ekolog a krajský zastupitel Martin Hanousek (Zelení).

S názorem, že za znečištěním lze nejspíš tušit nezodpovědné chataře, souhlasí i Romana Prausová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové, jež vypracovala záchranný program pro rdest v kritické lokalitě.

„Nedivím se, že inspekce nezjistila viníka. Zkrátka se jen trefila do období, kdy do vody nikdo nic nevypouštěl. Je to oblast s několika stupni ochrany, musí se nastavit pevný řád,“ navrhla Romana Prausová.

Podle ní rdest má stále ještě šanci ve slepém rameni přežít a zvětšit populaci: „I když bude hodně vlhký rok a dostatek vody, nebo naopak velmi suchý. Rdest má stále možnost najít si prostor, protože jsme při revitalizaci lokality vytvořili různé typy podmínek a dílčích biotopů. Jenže jeho populace je velmi slabá a možná bude stačit jen jeden faktor, aby tento druh nepřežil.“

Ještě před jedenácti lety místní kolonie čítala na 1 500 rostlin, před třemi lety tu však zbývalo už jen několik desítek kusů rdestu dlouholistého a šlo o jedinou původní populaci tohoto druhu v České republice. Ještě ve 20. století rostlina zmizela z Chlumecka i z nivy Orlice u Týniště nad Orlicí.

Až do roku 1987 se jí dařilo v tůni Orlice v hradeckých Malšovicích, tehdy tu bylo dokonce na sto tisíc lodyh. Na jejich likvidaci vinou nadměrných hodnot živin ve vodě však stačily pouhé dva roky.

Přírodovědci jsou přesvědčeni, že rdest by měl díky nedávné revitalizaci u Stříbrného rybníka skvělé podmínky.

„Jen je nutné řešit výpusti nepořádku a pak ještě ryby, které sem nelegálně nasazují někteří rybáři,“ upozornil Hanousek.

Skryté slepé rameno Orlice však není jen posledním českým domovem rdestu. Průzkum před revitalizací tu prokázal 19 ohrožených druhů z červeného seznamu. Zmínit lze rdest alpský, lakušník okrouhlý, kyprej yzolistý nebo žluťuchu lesklou. Ze živočichů se tu vyskytuje i kriticky ohrožený skokan skřehotavý a desítky ropuch obecných, předpokládá se, že tu žije bolen dravý a objevily se důkazy o přítomnosti bobra evropského.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.