COOLna

Hloubková analýza 406 květů rostlin, v rozmezí let 1753 až 2019, ukázala na nový fenomén. V Británii kvete tato zeleň téměř o celý měsíc dříve, než tomu bylo před rokem 1986. V roce 2019 bylo datum prvního kvetení stanoveno již na 2. dubna.

Ne všechny rostliny samozřejmě kvetou najednou. Jako první vykvétají byliny a stromy, a to zhruba v polovině dubna. Keřům trvá otevření květu zhruba o měsíc déle. Se změnami klimatu se však celá tato časová osa posunula vpřed.

Globální oteplování, na kterém mají vinu i lidé, dnes postupuje rychlým a bezprecedentním tempem a má dopad na samotnou funkci ekosystémů Země. Na pravidelné střídání ročních období se tak nelze zcela spolehnout.

Dle studie způsobuje časné jarní oteplování ve Spojeném království změny v množství dešťů i rychlosti tání sněhu. Oba tyto faktory jsou v souvislosti s pučením květu velmi důležité.

Pokud budou teploty stoupat i nadále, obávají se autoři výzkumu toho, že dojde k dalšímu posunu. Může pak být zcela normální, že se louky, záhony i lesy zbarví už od března nebo ještě dříve. Tento jev by mohl být pro rostliny nebezpečný. Předčasné pučení je rizikové kvůli nočním a ranním mrazům, rostliny, včetně plodin, by pak mohly být poškozeny či zničeny.

Nejrychleji se tomuto znepokojivému jevu přizpůsobují rostliny s krátkou životností, naříklad byliny. Ani to je však nemusí zachránit. „Nevíme, zda adaptivní evoluce umožní populacím rostlin dosáhnout nového optimálního načasování kvetení dostatečně rychle, aby udržely krok se změnou klimatu,“ varuje britský tým vědců.

Dalším rizikem jsou navíc potenciální zemědělské ztráty a prodloužení pylové sezóny pro alergiky. Negativní dopady však nepocítí jen lidé. „Změny v načasování květu rostlin může ovlivnit i jejich opylení, zvláště když jsou hmyzí opylovači aktivní pouze v určitou část roku. Předčasné kvetení může také ohrozit zvířata, pro která jsou pyl, nektar, plody a semena důležitými zdroji potravy“ píší autoři ve studii.

Efekty časného období květu by mohly narušit ekosystémy a způsobit to, co vědci nazývají jako takzvaný ekologický (nebo fenologický) nesoulad. To znamená, že se životní cykly druhů, které se vyvinuly společně a jsou na sobě závislé, nesynchronizují. Tato nerovnováha může mít zásadní dopady. Hrozí narušení migračních vzorců, hladovění druhů, kalamity škůdců a chorob nebo může vést i k vyhynutí některých druhů.

Velká Británie není jedinou zemí, kterou tento fenomén znepokojuje. Předčasné jarní teploty jsou zaznamenávány po celém světě. Na jižní i severní polokouli. Například v roce 2021 rozkvetly v Japonsku květy sakury nejdříve za 1200 let.

Země vycházejícího slunce monitoruje stav květeny již po staletí, zatímco ve Spojeném království jsou nejspolehlivější údaje vedeny od roku 1952. I přes tento rozdílný časový úsek v měření je výsledek totožný a jasně viditelný. Klimatické změny mají vliv na změny teplot a následné chování rostlin a není zcela jasné, jestli se dokážou znovu vrátit do normálu.

„Klimatickou změnu můžeme pozorovat téměř všude v přírodě, od migrace a odumírání druhů až po výše zmíněné fenologické změny. Jen v roce 2021 vydal Ústav výzkumu globální změny AV ČR několik desítek publikací na dané téma. Je proto důležité jim věnovat velkou pozornost a přijímat nové vědomosti a zjištění, se kterými věda neustále přichází,“ napsala Aneta Lukačevičová, doktorandka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v reakci na studii.

Magdalena Škapová

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.