COOLna

Tajná služba BIS přihlížela korupci v nejvyšších vládních patrech: téměř 2 roky sledovala manipulace zakázek u ministra zemědělství Miroslava Tomana, policii ale zalarmovala pozdě –⁠ až v posledních dnech jeho úřadování.

Ačkoli se bývalá vláda Andreje Babiše oháněla protikorupční rétorikou, jen o několik dní unikla velkému úplatkářskému skandálu.

Loni prvního dubna nastoupili do budovy Ministerstva zemědělství vyšetřovatelé Národní centrály proti organizovanému zločinu, prohledali několik kanceláří a přišli také do domu tehdy už bývalého ministra Miroslava Tomana. Přivedly je sem detailně zadokumentované poznatky o údajné korupci při zadávání veřejných zakázek zejména v IT oblasti a také zcela konkrétní popis znepokojivé události: ministr Toman si měl údajně převzít v budově úřadu úplatek 6 milionů korun, který mu měl od „plátců“ přinést jeho poradce.

Ani rok poté není v případu nikdo obviněn. „Ministra a ty velké ryby se obvinit nepodaří, policie informace dostala příliš pozdě,“ konstatuje státní úředník obeznámený se stavem vyšetřování.

Totiž: policie začala podezření na korupci u ministra Tomana vyšetřovat na základě podrobných informací, které dostala od kontrarozvědky BIS. Jenže ty dostala příliš pozdě na to, aby mohla podezřelé zatknout přímo s úplatky či alespoň zpětně opatřit neprůstřelné důkazy. Důkazy pořízené BIS totiž není možné použít v trestním řízení.

BIS přitom sledovala korupční aktivity na ministerstvu z blízka a v reálném čase. Svá zjištění však držela v tajnosti a policii je předala, až když vláda Andreje Babiše opouštěla ministerské budovy.

„Nejpozději v říjnu 2020 vzniklo uzavřené společenství lidí zaměřené na soustavné páchání trestné činnosti, způsobení škody třetím osobám a k vlastnímu obohacení. Účastni byli ministr zemědělství Miroslav Toman, státní tajemník Jan Sixta, poradce ministra Oldřich Černoch s ředitelem oboru informačních technologií Olegem Blaškem a další zástupci IT firem,“ píše se v úředním dokumentu, který obsahuje informace BIS.

Jak plyne i z dalších shromážděných listin, zpravodajci sledovali podezřelé aktivity krok za krokem: už v průběhu roku 2020 získávají detaily z připravované manipulace zakázek a z dohod o výši úplatku. Jistotu, že si spiklenci předají peníze, získají ale až v dubnu 2021. Právě tehdy mělo pod dohledem BIS dojít k převzetí úplatku.

Cestu černých peněz přitom tajná služba vylíčila do velkého detailu: ministerský poradce Černoch nejdřív odjel do budovy Státního zemědělského intervenčního fondu, tam si – alespoň podle informací BIS – převzal miliony od jedné z IT firem. Peníze měly být nejen za to, že zakázku vysoutěžila dopředu určená firma, ale také za to, že její hodnotu nadsadili o více než 8 milionů korun. „Právě tak nakonec vygenerovali částku ve výši 6 000 000 korun, kterou převzal poradce ministra Černoch a v budově Ministerstva zemědělství předal ministru Tomanovi,“ stojí v klíčovém protokolu shrnujícím poznatky BIS.

Jak z rekonstrukce případu plyne, policisté začali sledovat až dohru rozehrané partie.

Od schůzky v dubnu 2021 to totiž trvalo dalších osm měsíců, než se ředitel BIS Michal Koudelka obrátil na policii. Konkrétně: úkony trestního řízení zahájila protimafiánská centrála 15. prosince 2021, týden poté, co podnět z tajné služby obdržela. Jenže to už Tomanovi zbývaly ve funkci pouhé dva dny. Od 11. listopadu do 17. prosince byla vláda Andreje Babiše v demisi.

V té chvíli už měla být většina údajných úplatků předána a cinknuté zakázky uzavřeny. „Ty zakázky nebylo možné zrušit a běží dál,“ upozornil důvěryhodný zdroj z Ministerstva zemědělství.

Sami policejní vyšetřovatelé zaznamenali jednání šéfa ministerského IT odboru Olega Blaška, které se mělo odehrát krátce před zatýkáním na jaře loňského roku.

Oleg Blaško se k případu nevyjadřuje od svého zatčení a neudělal výjimku ani nyní.

V policejním spisu tak podle nashromážděných informací chybí důkazy o zrodu dohod i údajném předání hlavního úplatku. Důkazy, které opatřila tajná služba, ať už to jsou odposlechy či záznamy z kamer, použít v trestním řízení totiž nelze.

„Poznatky pořízené tajnou službou může policie použít jen jako podnět pro zahájení vlastního trestního řízení. Ale veškeré důkazy potřebné pro další postup nebo pro soud, musí policie pořídit v souladu s příslušnými ustanoveními trestního řádu, jinak to nejde,“ potvrzuje Tomáš Milec, bývalý státní zástupce a dnes advokát.

Tajná služba nepopírá, že sledovala zrod aféry takřka živě.

„Od roku 2020 jsme se v rámci své zákonné působnosti – ochrany významných ekonomických zájmů státu – věnovali operativnímu prověřování možné korupce na Ministerstvu zemědělství,“ stojí ve zprávě podepsané mluvčím BIS Ladislavem Štichou. „Postupně se za použití zákonných zpravodajských prostředků podařilo detailně zmapovat a rozkrýt, kdo a jakým způsobem se na korupčním jednání podílel.“

Proč kontrarozvědka nepředala informace policii dříve, aby mohla pořídit procesně použitelné důkazy, Šticha ve zprávě nevysvětluje.

Na otázku, jaký ekonomický zájem tajná služba chránila tím, že přihlížela, odpovídá: „Tato interpretace neodpovídá realitě. BIS nepřihlížela, nýbrž mimořádně úspěšně zmapovala a popsala korupční jednání na Ministerstvu zemědělství. I díky tomu mohla složka policie zodpovědná za boj proti ekonomické kriminalitě zahájit úkony trestního řízení.“

Hmatatelný výsledek ale policejní vyšetřování ani po roce nemá.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.