COOLna

Dětských autistů skokově přibývá. Někteří lékaři dokonce hovoří o novodobé „epidemii“. „Jestliže před padesáti lety trpělo celosvětově touto vývojovou poruchou jedno z pěti tisíc osmiletých dětí, před deseti lety už to bylo jedno ze 150,“ přibližuje lékařka z dětské psychiatrické kliniky v pražské motolské nemocnici Štěpánka Kicková. Poslední čísla z roku 2022 podle ní dokonce udávají, že si tuto diagnózu vyslechne každé šestatřicáté dítě.

Rapidní nárůst potvrzují i čerstvá data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Počet léčených dětských autistů podle nich nabobtnal za deset let na čtyřnásobek – skoro na deset tisíc.

Nejde přitom jen o lehké případy, desítky dětí skončí kvůli této diagnóze dokonce v invalidním důchodu. Třeba loni ho posudkoví lékaři schválili 77 dětem či mladistvým.

Vysoká čísla lze jen zčásti přisoudit lepší diagnostice. Proč počet dětských pacientů rychle roste, lékaři přesně nevědí. „Důvodů může být víc,“ říká profesor z dětské psychiatrické kliniky Motola Michal Hrdlička.

Riziko, že bude dítě trpět autismem, podle něj prohlubuje i pozdní věk rodičů. „Starší ženy mají často rizikové těhotenství, rodí předčasně. Děti pak mohou mít nízkou porodní váhu a trpět opožděným vývojem,“ souhlasí i dětská neuroložka Alena Dernerová.

To ostatně potvrdil i nedávný výzkum, jenž se konal ve třech českých fakultních nemocnicích. Lékaři při něm zjišťovali, o kolik častější je autismus právě u dětí, které přišly na svět příliš brzy a vážily méně než kilo a půl.

Výsledek byl podle nich jednoznačný: „U miminek s porodní hmotností pod 1500 gramů se poruchy autistického spektra objevily v 9,7 procenta případů. To je oproti 1,5procentnímu výskytu v celkové populaci docela velký rozdíl,“ představila hlavní poznatky z tohoto výzkumu docentka Iva Dudová z Dětské psychiatrické kliniky pražského Motola. Mluvila o nich na březnovém semináři, jenž se právě autismu a jeho skokovému nárůstu věnoval.

„Několik výzkumů totiž ukázalo, že miminka narozená císařským řezem mají ve svých střevech úplně jiný mikrobiom než novorozenci, kteří vyšli přirozenou cestou. Zatímco děti po přirozeném porodu mají většinu střevních bakterií od svých matek, děti po císařském řezu mají ve střevech bakterie spojované spíše s nemocničním prostředím,“ říká.

To je podle ní velmi důležité zjištění, protože složení střevní mikroflóry hraje obrovskou roli při utváření imunitního systému. „Když nejsou lidé v rané fázi života vystaveni určitým mikrobům, jsou pak náchylnější k řadě nemocí – chronických, metabolických, zánětlivých, autoimunitních, a dokonce i duševních. Hrozí u nich také vyšší riziko autismu,“ pokračuje profesorka Tlaskalová-Hogenová.

Spekuluje se i o jiných příčinách, například o genetice. Poruchy autistického spektra se totiž častěji objevují v rodinách, kde už někdo podobnou vývojovou vadou trpěl.

„Podíl dědičnosti se odhaduje na sedmdesát až osmdesát procent,“ říká lékařka Štěpánka Kicková. Na rozvoj autismu podle ní mohou mít vliv i některé medikamenty, jako byl dříve užívaný přípravek na uklidnění thalidomid nebo valproát k léčbě epilepsie. Přispět k němu mohou také některé virové infekce.

Podle profesora Hrdličky ale stojí za obrovským nárůstem autismu i lepší diagnostika a znalosti rodičů.

Autisté také mají ve střevě snížené množství laktobacilů, bifidobakterií a dalších zdraví prospěšných bakterií.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.