Intro k opatřením přineslo jednoduše hodně floskulí a jen dvě konkrétní vyřčená opatření – pro některé ta nejméně kontroverzní. Nulovou sazbu DPH na knihy, která je opravdu překvapivá a lze se domnívat, že má roli určité kouřové clony – jakkoliv je to dobrý krok, působilo to spíš jako snaha odvést pozornost od kroků jiných.
Dalším vypíchnutým tématem bylo pak oznámení škrtů ve výdajích ve státní správě. Protože je podle této vlády stát stále přebujelý a je potřeba ho „zeštíhlit“. V tomto duchu pak pokračovala celá tisková konference, jíž se zúčastnili i různé expertky a experti – podobně vágně jako členové a členky vlády. Za pozornost rozhodně stálo i varování ekonomky Heleny Horské, která se vymezila proti vyšším daním v tom smyslu, že by to v Česku potom bylo na úrovni Skandinávie. To je nejen pro Horskou nejspíše v mnoha ohledech nepředstavitelné.
Vláda také bude postupně zvyšovat minimální pojistné pro OSVČ. Po třech letech by měla hranice vyměřovacího základu odpovídat minimální mzdě. Postupný náběh rozložený do tří let budou mít i nové osoby samostatně výdělečně činné. To však ihned kritizovala řada odborníků. Sociolog Daniel Prokop z PAQ Research například uvedl, že toto navýšení je disproporční a postihuje hlavně nízkopříjmové OSVČ. „Minimální odvod pro OSVČ bude 29 procent z vyměřovacího základu, což zatíží mnohem víc nízkopříjmové OSVČ a vysokopříjmových se dotkne minimálně,“ vysvětloval ihned na Twitteru Prokop.
Nejdelší část projevu měl pochopitelně ministr financí Stanjura. A právě jeho návrhy byly pro mnohé překvapivé. Došlo totiž i na zvýšení některých daní – majetkových či firemních. A to i přesto, že se Petr Fiala opakovaně zaklínal tím, že k ničemu podobnému nedojde – před volbami, ani po nich. Nyní však vláda argumentuje jinak a sama sebe staví do role „rozpočtově odpovědné“ a „odvážné“ politické síly.
Zatímco v roce 2021 se Stanjura zaklínal tím, že „nápad na zvýšení daně z nemovitosti je opravdu nebezpečný. Nechápu, proč by stát měl trestat někoho za to, že si pořizuje bydlení,“ dnes se odvolává na dlouhodobou kritiku ze strany OECD. Ta Česku vytýká nízké majetkové daně, která pak vytváří velkou majetkovou nerovnost. To, co samotní vládní představitelé ještě před časem označovali za komunismus, tak nyní sami dělají. Málo, ale přece.
Také bude zavedena automatická valorizace podle inflace, jež by měla začít platit od roku 2025. To bude v průměru znamenat výdaj pro majitele v řádech sto korun ročně. Česká republika má druhé nejnižší daně z nemovitosti v rámci zemí OECD, nicméně by bylo potřeba, aby tento krok doprovázela silná politika bydlení, která by měla chránit především nájemníky a nájemnice.
V jiných oblastech ale zůstali zástupci a zástupkyně vlády věrní svému programu. Především co se vztahu k zaměstnancům (a těm státním především) týká. Je to dlouhodobě výdajová stránka rozpočtu, o které SPOLU i další strany pětikoalice mluví nejvíce, tu příjmovou se snaží zamlčet. V rámci této mantry se sníží objem peněz na platy ve státní správě o dvě procenta, od příštího roku to bude znamenat úsporu 9,7 miliardy korun.
Představitelé vlády nechtěli ale otevřeně říct, že dojde na snižování počtu státních zaměstnanců ani zmrazování jejich platů. Pouze uvedli, že se o deset miliard sníží státní výdaje na tyto zaměstnance. Což zkrátka a jednoduše znamená, že k propouštění nebo snižování platů dojde. Mantra, že státní zaměstnanci parazitují na rozpočtu, tak pokračuje. Mimo to vláda zveřejnila i navyšování daní z příjmu fyzických osob, které jen dál dokládají, že předvolební sliby SPOLU byly jen z říše snů a nezakládaly se na realitě.
Mezi další zásadní opatření rozhodně patří zavedení pouhých dvou pásem DPH. To nižší je nyní na dvanácti procentech a to vyšší na jednadvaceti. V nižší sazbě jsou například potraviny, léky, ale také výstavba bydlení a další položky. O tom, jaké negativní změny se chystají, nechtěl Zbyněk Stanjura mluvit sám od sebe. „Já jsem chtěl, abyste se zaměřili na ty položky v nižší sazbě, ne v té vyšší,“ reagoval poněkud podrážděně Stanjura na dotaz novinářů, co má Česko vlastně čekat za změny. A zatímco všechny položky, které patří do nižšího pásma, vyjmenovával sám od sebe, pomalu a nahlas, oblasti, které skončí ve vyšším pásmu, drmolil a nedával jim moc prostor.
Co ale víme: veškerý alkohol se dočká zvýšení DPH, tiché víno ne. Už nyní se objevuje masivní kritika z velmi nekoncepčního a nespravedlivého přístupu ke zdanění alkoholu. Ve vyšší sazbě budou nově také noviny. „Časopisy jsou společensky významné, a proto je zařazujeme do nižší sazby DPH. Známe vědecké časopisy, vědecké noviny neznáme,“ uvedl Stanjura.
Podobně nejednoznačné, co se komunikace týká, to také bylo s jedním z nejdůležitějších opatření, které velmi zasáhne zaměstnance: znovuzavedení nemocenského pojištění. Kdyby nebyl prostor pro tiskovou konferenci, sami zástupci vlády to neřeknou. Přitom jde o naprosto zásadní změnu, která má dle Fialy „kompenzovat“ skutečnost, že se vláda rozhodla nezavést znovu karenční dobu. Tedy neproplácení prvních tří dnů nemocenské.
Povinné nemocenské pojištění zaměstnanců má karenční dobu nahradit. Nemocenské pojištění je součástí sociálního pojištění, které v roce 2023 činí 6,5 procenta. Nově se tedy k sazbě sociálního pojištění přičte i 0,6 procenta z průměrné mzdy, tedy právě sazba nemocenského pojištění. Zavedení nemocenské má vládě vynést přes 11 miliard, tedy celou třetinu z příjmového balíčku. Ani tak to ale Zbyňku Stanjurovi nestálo za zmínku.
Vzhledem ke způsobu, kterým vláda svá opatření komunikovala, panuje stále celá řada nejasností a nejistot. Ty se ztratily v poněkud příliš zdlouhavém a vyprázdněném plkání ze začátku tiskovky.
Přitom tak zásadní okamžik, jako jsou dlouho očekávané změny v oblasti rozpočtu a důchodová reforma, si zaslouží poctivou a upřímnou diskuzi.
Co totiž chybělo úplně, je možná ten nejzásadnější moment, který stojí v pozadí stávající nelichotivé rozpočtové situace. A tím je opravdu tolik kritizované populistické zrušení superhrubé mzdy, které dle mnohých expertů nejen, že většinově nic důležitého nepřineslo, ale také pomohlo nastartovat pádivou inflaci.
Je sice odvážné navrhovat změny, které místy jdou i proti vlastním předvolebním slibům, ještě odvážnější je ale přiznat vlastní chybu a nehledat pro ni výmluvy. Tu v Babišově vládě, tu ve válce na Ukrajině a tu v údajně neočekávatelné inflaci. Tak jako tak ale nyní vládu čeká to zásadní: aby přestala mlžit a na každodenní úrovni věcně, upřímně, bez další sebechvály a ideologických frází, komunikovala s obyvatelstvem.
Apolena Rychlíková
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář