COOLna

Ze studie Pensylvánské univerzity vyplývá, že aspoň 10 procent pracovních úkolů převezmou tyto technologie u 80 procent všech profesí (a skoro 20 procent u plné poloviny z nich). V příštích letech tedy můžeme na trhu práce očekávat poměrně velké zemětřesení. Neznamená to ale nutně, že pracovní místa zaniknou a překladatele, právníky a kreativce jednoduše nahradí stroje, člověk se patrně stane spíš editorem výtvorů umělé inteligence. V praxi taky bude moci víc lidí překonat nerovnosti v dostupnosti vzdělání či snáze prolamovat různé bariéry stereotypů (například že „holky neprogramujou“).

A to není jediná pozitivní změna, kterou AI slibuje. Může totiž vést k urychlení zásadních změn ve společnosti. Víme kupříkladu, že umělá inteligence má tendenci opakovat chyby, které měla v trénovacích datech. Výzkumníci se proto intenzivně snaží chyby napravit tím, že AI doučují hodnoty, které v datech často nejsou, ale které obecně považujeme za lidsky důstojné. Jako je například genderová nebo rasová rovnost.

Díky tomu je už dnes ChatGPT schopen nejen detekovat v textech různá zkreslení, ale dokonce navrhnout jejich opravu. Vyzkoušel jsem to na básni Jiřího Žáčka K čemu jsou holky na světě (Aby z nich byly maminky atd.). Obsahuje podle ChatGPT nějaká zkreslení? Odpověď zněla: „Ano, v této básni se objevuje genderové zkreslení, protože popisuje holky pouze v roli matek a péče o děti. Báseň předpokládá, že to je jediný smysl a účel existence dívek a žen. Tento názor je diskriminační vůči ženám a omezuje jejich roli a možnosti v životě. Ženy mají mnoho jiných rolí a přínosů v rodinách a společnosti než pouze být matkami.“ Na moji žádost o úpravu básně tak, aby zkreslení neobsahovala, vygenerovala AI následující text:

K čemu jsou holky na světě?

Aby se staly tím, čím chtějí být,

aby se mohly smát a tvořit,

a životem proplouvat bez břemen tíživých.

Aby nás obohatily svými myšlenkami,

a navzájem se inspirovaly.

Proto jsou tady holky,

aby náš svět byl pestrý a rozmanitý.

A dodala: „Tato verze básně neklade na dívky a ženy omezení na určitou roli nebo úlohu v rodině. Namísto toho zdůrazňuje, že každá holka má právo a možnost najít si své vlastní místo ve světě a být sama sebou.“

Odhlédněme teď od toho, že ta báseň není zrovna dobrá, a představme si, že právě takové hodnoty a principy budou vtěleny do systémů, které každodenně používáme. Při psaní e-mailu navrhne AI méně agresivní formu, informuje reklamního textaře, že jeho text stereotypizuje menšiny, a grafika, že právě navrhuje nového vítěze ceny Sexistické prasátečko. Nebude nikomu nic zakazovat psát, jen nás bude upozorňovat, jak také může být náš text vykládaný. Buďte klidně ve svých textech zlí, jen pak neříkejte, že vás nenapadlo, jak by to někdo mohl pochopit.

Je celkem pravděpodobné, že povolání, která jsou dnes dominantně ženská, jako je školství, sociální práce, péče ve zdravotnictví a podobně, budou ohrožena výrazně méně. Tam, kde pracuje přímo člověk s člověkem, bude nástup umělé inteligence pomalejší. V mnoha domácnostech to tedy nejspíš budou právě ženy, kdo se stane zdrojem stabilního příjmu.

Další zásadní proměnu uvidíme ve zdravotnictví. Už dnes se v něm AI uplatňuje velmi silně, včetně diagnostiky řady chorob, které je schopna rozpoznat výrazně dřív, než to zvládne člověk. Čeká nás ale celková personalizace zdravotní péče a její větší celosvětová dostupnost. Pokud bude navíc umělá inteligence vytrénovaná tak, aby nepodléhala předsudkům, začne brát vážně i věci, nad nimiž „mužská medicína“ leckdy ­ohrnuje nos, jako třeba interakce menstruačního cyklu s dalšími stavy těla i mysli.

Josef Šlerka, vedoucí oboru Studium nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.