COOLna

Loni v létě vtrhla v brzkých ranních hodinách do bytu Olega Belousova speciální jednotka rychlé reakce. Přes dlouholetou invaliditu skončil muž po několikahodinovém výslechu ve vazbě, po osmi měsících letos na jaře padl rozsudek. Pět a půl roku za mřížemi za „šíření dezinformací o ruské armádě“ a „výzvy k extremismu“.

„Nechtěl jsem, aby mu dali jen nějakou pokutu, ale aby si to uvědomil a převychoval se,“ řekl médiím 43letý Sergej Čmychun, dlouholetý známý Olega, který s ním sdílí zálibu v amatérském hledání pokladů.

Právě on Belousova nahlásil úřadům poté, co se muži neshodli na tom, co ruští vojáci prováděli v ukrajinské Buči. Zatímco Belousov mluvil o masakrech ukrajinských civilistů, Čmychun trval na narativu ruské propagandy – dnes již nechvalně proslulé záběry v kyjevského předměstí jsou prý zinscenované.

Čmychun se domníval, že policie kolegu jen postraší s tím, že dostane maximálně podmínku. Svého rozhodnutí přesto nelituje.

S případy jako tento se loni po zahájení Putinovy invaze na Ukrajinu roztrhl v Rusku pytel – udání na policii chodí od příbuzných, přátel, sousedů, učitelů, žáků, kolegů nebo jen od náhodných kolemjdoucích.

Letos „udavačský trend“, posílen propagandistickými výzvami k pátrání po „zrádcích ve vlastních řadách“, nabral ještě více na obrátkách. Lidé se podle analytiků vracejí k praktikám éry stalinismu a vzájemná nedůvěra a podezření v zemi roste. Jen cenzurní úřad Roskomnadzor obdržel loni celkem 284 tisíc podnětů od občanů, kteří upozorňovali na „diskreditaci armády“ na internetu.

Celkově počty ale budou vyšší, protože data nezahrnují oznámení na policii či tajné službě FSB. Vedení některých regionů dokonce zřídilo i vlastní chatboty na sociální síti Telegram, kam lidé mohou „provinilce“ nahlásit anonymně. Důvodem udání se přitom může stát cokoliv – od soukromých rozhovorů o Ukrajině přes poslech ukrajinských písniček po vyjádření podpory Kyjevu a kritiku Vladimira Putina.

Podle serveru Mediazona kromě náhodných stěžovatelů působí v zemi také stovky „profesionálních“ donašečů, kteří píší mnohdy desítky i stovky stížností. Motivace takových lidí je otázkou, úřady totiž za tyto informace nevyplácejí žádné peněžité odměny, což přiznávají i sami donašeči.

Za „profesionální donašečku“ se považuje Ksenija Krotovová. Ta se pyšní tím, že na své spoluobčany napsala celkem přes 900 udání – mimo jiné také na ruské vědce, spisovatele, ochránce lidských práv, ale i vojáky, kteří se ocitli v ukrajinském zajetí.

Za tímto účelem cíleně sleduje rozhovory s vojáky a zapisuje si ty, kteří podle ní do zajetí padli dobrovolně nebo „šíří falešné informace o speciální vojenské operaci“. Stížnosti poslala i na odborníky, kteří se vyjádřili i k neválečné tematice, ale pro „nežádoucí“ médium. Za cíl si dala „vytvořit atmosféru strachu, v níž jakýkoliv zahraniční agent, který mluví s médii, bude přemýšlet, jestli ho neudají zaměstnavateli nebo úřadům,“ řekla žena Mediazoně.

Tresty pro ty, kteří otevřeně nebo soukromě kritizují válku na Ukrajině a chování ruských vojáků vůči civilistům včetně žen a dětí nebo obecně nesouhlasí s ruským vojenským tažením, se různí. Za „šíření lživých informací“ o armádě hrozí až patnáct let za mřížemi, méně závažné činy mohou skončit „jen“ několika dny ve vazbě, pokutou nebo třeba vyhazovem z práce. Rodičům mohou odebrat i dítě. K tomu stačí, aby dítě vynechalo několik nyní již pravidelných vlasteneckých hodin, které nazývají „Rozmluvy o důležitém“.

Například matka desetileté Varji z Moskvy zastihla jednoho dne svou dceru ve škole v obklíčení policistů. Právě pravidelné zameškávání patriotické výchovy nahlásila úřadům učitelka dívky. Žena měla štěstí a skončila „jen“ se zanedbáním rodičovských povinností a politického ovlivňování dítěte. Rodina se musela podrobit „reedukačnímu plánu“ a dohlíží na ni také státní psycholog.

Světová média obletěl příběh třináctileté Maši Moskaljovové, skončila v péči sociálních pracovníků kvůli protiválečnému obrázku, který namalovala v hodinách výtvarné výchovy. Otci nakonec byla z péče odebrána, ten si navíc odsedí dva roky ve vězení za diskreditaci armády. Oba si prošli i výslechy u agentů FSB.

Jsou ale i tací, kteří zemi narychlo opustili, ještě než policie či soud stihly jednat. Tak tomu bylo v případě dvacetiletého Daniila Kosťjugova. Do potíží s úřady se dostal, když si sousedi na policii stěžovali na údajný nepřiměřený hluk v jeho bytě. Vyšetřovatelé ale následně zjistili, že mladík na sociálních sítích loni zveřejnil protiválečný příspěvek. Naštěstí pro něj se mu podařilo narychlo odjet do Turecka.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.