Na korporátní poměry to není vůbec moc peněz, ale při troše vynalézavosti dokáže i dvacet milionů dolarů nadělat slušnou mezinárodní neplechu. Aktéři podvodu známého pod půvabným názvem rybí hniloba (Fishrot) byli vynalézaví až až.
Hlavní roli v tomto nevábném představení hraje firma Samherji z města Akureyri na Islandu, jejíž zaměstnanci a spojenci čelí obvinění z nezákonného lovu vlečnými sítěmi ve vodách africké Namibie. Jedna z největších rybářských firem světa s obratem počítaným ve stovkách milionů eur kvůli tomu měla podplácet namibijské vládní úředníky, zpronevěřit jí svěřené peníze a jiné peníze naopak prát v daňových rájích; kromě toho měla zastrašovat kritiky.
Schéma, jež našlo protagonisty v Namibii, na Islandu, v Norsku a Angole, mělo obnášet odklonění (tady to slovo výtečně pasuje i se svým druhotným, Čechům důvěrně známým významem) rybolovných kvót ve prospěch islandské společnosti. Fishcor, namibijská státní rybářská firma, má zase na krku obvinění z převodu těchto kvót od soukromých namibijských společností na firmy spojené se Samherji; v těchto firmách měli podíly islandští politici.
Všechno je to o kvótách na ryby – které nejsou hned zjevným zdrojem korupce, ale v Namibii jsou velmi lukrativní.
S téměř 1 600 km (1 000 mil) pobřeží jižního Atlantiku je rybolov jedním z hlavních průmyslových odvětví země, který představuje asi 20 % příjmů z exportu.
Rybolov je jedním z klíčových průmyslových odvětví Namibie a přispívá 3 % k HDP této pouštní země.
Ve skandálu Fishrot je řada prominentních politiků a podnikatelů obviněna z vedení plánů na získání kontroly nad cennými rybolovnými kvótami, například těmi, které drží státní rybářská společnost Fishcor. Údajně je pak přesměrovali do islandské rybářské společnosti Samherji výměnou za provize.
Údajně z toho mělo prospěch deset podezřelých, včetně bývalého ministra rybolovu Bernarda Esaua a bývalého ministra spravedlnosti Sakeuse Shangaly.
Skandál také poškodil širší namibijský rybářský průmysl. Pracovní místa zmizela a vládní příjmy byly ztraceny – tyto peníze měly být použity na pomoc nejchudším v jedné z nejvíce nerovných společností na světě.
Za prvé, část peněz vydělaných Fishcorem měla jít na sociální programy, jako je sucho a pomoc v nezaměstnanosti. Zadruhé, když byly odkloněny rybolovné kvóty, utrpěl namibijský rybolov jako celek.
Skandál poprvé vypukl v listopadu 2019, kdy WikiLeaks sdílely více než 30 000 dokumentů – včetně firemních e-mailů, smluv, prezentací a fotografií – které unikly bývalým manažerem Samherji v Namibii Johannesem Stefanssonem. Tvrdil, že se společnost dohodla se skupinou vlivných osobností, aby získala přístup k rybolovným kvótám pod tržní cenou.
Ukázalo se, že jde o složitý případ a má také dopad v reálném světě.
Je to v místech, jako je Walvis Bay, hlavní přístav země, kde je to vidět.
Analýza uniklých faktur, e-mailů a smluv, stejně jako firemních účtů, ukázala, že islandský rybářský gigant Samherji nasadil různé metody k přesunu hotovosti z Namibie do destinací s nízkými daněmi, jako je Kypr, Mauricius a dokonce i Spojené království.
To zahrnovalo zasílání vysokých licenčních poplatků a poplatků za služby offshore skupinovým společnostem a prodej ryb jejich kyperské prodejní společnosti za zvýhodněné ceny.
Podle Nicka Branigana, předsedy North Atlantic Fisheries Intelligence Group, což je síť mezinárodních vládních agentur, která spolupracuje s OSN a Interpolem na trestné činnosti v oblasti rybolovu, naše zjištění podtrhují celoodvětvový problém, který spočívá v tom, že nadnárodní rybářské společnosti rutinně ubírají provozní zisky z rozvoje zemí.
Zatímco obvinění v Namibii byli zatčeni a stíháni , na Islandu proti nim dosud nebylo vzneseno žádné obvinění . To je tváří v tvář tvrdému postoji EU proti korupci a nezákonnému a neregulovanému rybolovu.
Závazná politika EU z roku 2008 (pdf) uvádí: „Členské státy uvalí maximální sankci ve výši nejméně pětinásobku hodnoty produktů rybolovu získaných při závažném porušení předpisů. V případě opakovaného závažného porušení předpisů během pětiletého období členské státy uloží maximální sankci ve výši nejméně osminásobku hodnoty produktů rybolovu získaných při spáchání závažného porušení předpisů.
Neschopnost Evropské unie (EU) zasáhnout proti islandské společnosti po jejím zapojení do jednoho z největších afrických skandálů způsobila, že její boj proti korupci je prázdný…
Státní Fishcor byl obviněn z převodu těchto přídělů od soukromých namibijských společností na jiné místní firmy spojené s islandskou firmou, ve kterých měli politici podíl.
Firmy, které tyto kvóty získaly, údajně na oplátku zaplatily 10 milionů dolarů na úplatcích vůdcům namibijské vládnoucí strany. Kromě několika vysoce postavených vládních úředníků byl do podvodu zapleten i prezident Hage Geingob.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář