COOLna

Když už je naše země skoro poslední v Evropě, to ale zase působí divně. Oni i ti konzervativci chtějí patřit na Západ a ne na Východ.

Co tedy dnes musí trans člověk, který si chce změnit gender v občance, podstoupit? Jaký typ zákroku sterilizace a kastrace představují?

LK: Mediálně známým sexuologům se ve společnosti podařilo vytvořit dojem, že trans lidé jsou „ti přeoperovaní“ a že všichni chtějí operaci genitálu. Takových je podle všeho menšina. Pokud někdo chce plastickou operaci genitálu, tak minimálně u trans žen, je kastrace součástí takového zákroku. Veřejnost se mylně domnívá, že stát vyžaduje právě tu plastiku. Není tomu tak. Českému státu stačí odebrání varlat u trans žen a dělohy (někdy se uvádí i vaječníků) u trans mužů. Znám řadu trans žen, které si ponechaly penis, odebrat si nechaly pouze varlata a mají díky tomu F v občance. Zákon vyžaduje znemožnění reprodukční funkce. Českému státu je jedno, jak vypadá rozkrok daného člověka, jde mu jen o to, aby mu bylo znemožněno mít děti.

Jaké situace v každodenním životě zažívá, když se pro to nerozhodne? Čemu jsou u nás trans lidé vystavenx?
Asi nejviditelnější komplikace je způsobena dalším absurdním předpisem v zákonu o matrikách. Zákon říká, že si člověk může změnit jméno pouze na existující a ženy si mohou vzít pouze jména ženská a muži zase obráceně. Ponechme stranou, že český zákon vlastně říká, že veškerá jména vznikla v historii a až do skonání vesmíru už nesmí žádná nová jména vznikat. Před pár lety proběhl médii případ recidivisty, který se nechal úředně přejmenovat na Rocky Balboa. To je ale v pořádku, protože je to jméno mužské.

Pokud si ale konkrétně já nenechám uříznout živou a zdravou část svého těla, nemohu se úředně jmenovat Lenka Králová – z právního hlediska je tak toto jméno pseudonym. Trans lidé jsou tlačeni systémem do toho používat rodově neutrální jména, která ale já osobně vnímám jako silně stigmatizující. Kromě jmen jsou kvůli dokladům trans lidé nuceni odhalovat svoji identitu všude, kde dokládají svoji totožnost – a to jsou situace jako třeba volební komise (a sama znám lidi, co raději nešli volit), podepisování smlouvy v bance, ubytování v hotelu nebo třeba i taková půjčovna lyží. Mladí lidé to mají obzvláště těžké, protože jsou zcela ponecháni napospas vedení školy, jestli bude jejich identitu respektovat, nebo ne.

Kromě faktu, že samotný zákrok je invazivní a „řeže“ do zdravé části těla, je tu také otázka duševního zdraví. Trans*parent má podpůrné skupinky pro lidi v tranzici nebo pro ty, kteří řeší svou gender identitu. S čím k vám přicházejí? Co řeší za traumata?

My v Trans*parentu poskytujeme bezpečný peer-to-peer prostor mimo lékařský dohled. Trans, nebinární lidé k nám chodí, aby bylx mezi svými a mohli se otevřeně bez dohledu doktorek a doktorů vypovídat z toho, jak se cítí, bez obav, že jim někdo sebere přístup k potřebné péči. Řeší celou škálu věcí, včetně problémů doma, s hledáním práce a často se řeší lékařská péče: její dostupnost a kvalita.

Spoustu traumat a systémových problémů si většina lidí ani neuvědomuje, ty pak můžou vyplavat na individuálních terapiích. Ale systém, který vás nutí do operací a nechutných vyšetření, a skutečnost, že se na veřejnosti cítíte jako snadný cíl pro útoky z nenávisti, to vše je celkově traumatizující.

Co by kromě zrušení povinných kastrací měl stát udělat, aby zlepšil vaše životy?

Přistoupit k sebeurčení – tedy možnosti úředního uznání genderu bez jakékoli podmínky dokazovat lékařskou diagnózu, protože na to být trans diagnózu nepotřebujeme a diagnostika u nás je šílená a stresující. Přijmout důslednou legislativu proti hate crime. Anebo také zlepšit proces medicínské tranzice: zrušit povinnost procházet komisí kvůli přístupu k chirurgickým zákrokům, je to zbytečná a nepříjemná „formalita“.

Co mě napadá, že by se mělo ještě změnit? Tak třeba upravit stavební předpisy tak, aby se žádné sportoviště nesmělo kolaudovat, aniž by mělo povinně kabinky ve sprchách, stejně jako jsou kabinky na WC. Nechápu, proč v roce 2023 jsou veřejná místa, kde se ukazuje nahota. Cizinci ze západních zemí často bývají také v šoku.

Mít možnost si zcela svobodně zvolit jméno bez jakýchkoli omezení kromě toho, aby se jména psala latinkou a měla třeba maximální délku. Zrušit komise ministerstva zdravotnictví pro lidi, kteří chtějí podstoupit operaci. Umožnit, aby o tranzici nerozhodovali výhradně sexuologové, ale třeba kliničtí psychologové, psychiatři a endokrinologové. Umožnit informovaný souhlas. Pro zletilé svéprávné lidi, kteří si jsou svou identitou naprosto jisti, by pro hormonální terapii mělo stačit podepsat čestné prohlášení, kterým ale na sebe i daná osoba vezme plnou odpovědnost, a neponižovat tak trans lidi sexuologickými výslechy. V řadě zemí to tak funguje

Lenka Králová a Viktor Heumann

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.