COOLna

Aby byli zaměstnanci schopni ze svého příjmu pokrýt náklady na bydlení a základní životní potřeby a nebyli závislí na sociálních dávkách, bylo v roce 1991 zavedeno regulační opatření v podobě minimální mzdy. Tento nástroj má za cíl především chránit zaměstnance před chudobou a zajistit zaměstnavatelům rovné podmínky mzdové konkurence.

Sazba minimální mzdy je zákonem nařízená hranice pro nejnižší přípustnou výši odměny zaměstnance za odvedenou práci. Daná částka se mění v čase v závislosti na mnoha faktorech, mezi které patří například růst spotřebitelských cen. Tento nástroj pak ovlivňuje celou řadu dalších ekonomických ukazatelů a odvíjí se od něj například platba pojistného na zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů, výše daňové slevy za umístění dítěte a podobně. Hranici minimální mzdy musí respektovat a dodržovat všichni zaměstnavatelé, kteří uplatňují kolektivní vyjednávání o mzdách.

Minimální mzda není jedinou zákonem stanovenou hranicí, jež reguluje odměnu zaměstnance. Existuje totiž ještě takzvaná zaručená mzda. Mezi oběma pojmy je však zásadní rozdíl. Ačkoliv se v obou případech jedná o nejnižší přípustnou odměnu za vykonanou práci, minimální mzda je pro všechny zaměstnance stanovena stejně, tedy bez ohledu na to, jakou profesi vykonávají.

Oproti tomu zaručená mzda se liší v závislosti na náročnosti práce a míře odpovědnosti daného zaměstnání. Odvíjí se od takzvaných skupin prací, kterých je dohromady osm, přičemž pro každou z nich je určena konkrétní hodnota zaručené mzdy. Jednoduše řečeno to znamená, že jiná částka je stanovena pro uklízečku a jiná pro vedoucí provozu. Zaručená mzda se uplatňuje v soukromých organizacích, kde buď vůbec není uzavřena kolektivní smlouva, nebo jejím obsahem nejsou mzdové podmínky.

Minimální mzda v roce 2023 je 17 300 korun měsíčně. Jelikož minimální mzda v roce 2022 činila 16 200 korun, došlo k jejímu nárůstu o 1100 korun. Minimální hodinová mzda v roce 2023 pak činí 103,80 koruny, což je o 7,40 koruny za hodinu více než v předchozím roce.

O zvýšení sazby minimální mzdy rozhoduje vždy vláda obvykle na konci roku, který předchází kalendářnímu roku, v němž má její nařízení nabýt účinnosti. O navýšení sazby minimální mzdy pro rok 2023 tak bylo rozhodnuto na jednání vlády, které proběhlo 21. prosince 2022.

Nařízení vlády o minimální mzdě se vztahuje na standardní délku pracovní doby, jež odpovídá 40 hodinám týdně. Existují však také povolání s kratším týdenním hodinovým fondem. Například u profesí, kde je činnost vykonávána v podzemí, bývá délka pracovní doby jen 37,5 hodiny týdně. Stejně tak mají zkrácenou týdenní pracovní dobu zaměstnanci, kteří pracují v nepřetržitém nebo vícesměnném provozu. V případě dvousměnného pracovního režimu činí týdenní pracovní doba 38,75 hodiny.

Zaměstnanci, kterých se týká výše uvedené zkrácení pracovní doby, se však nemusí bát, že by pro ně sazba minimální mzdy byla nižší. Tato částka je stejná pro všechny typy profesí, není možné pod ni klesnout. Pokud tedy například pracovník v dole odpracuje 37,5 hodiny za týden, minimální mzda za hodinu se úměrně zvýší. Sazba hodinové minimální mzdy tak s ohledem na pracovní dobu a profesi, kterou zaměstnanec vykonává, dosahuje následujících hodnot:

• 40 hodin týdně: 103,80 Kč/hod
• 38,75 hodiny týdně: 107,20 Kč/hod
• 37,5 hodiny týdně: 110,70 Kč/hod.

Minimální měsíční mzda platí jak pro zaměstnance vykonávající činnost na základě pracovní smlouvy, tak pro osoby, které mají se zaměstnavatelem uzavřenou dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Bez ohledu na to, o jaký pracovněprávní vztah se jedná, musí odměna za odvedenou práci dosahovat vždy alespoň výše minimální mzdy. V případě, že zaměstnancova mzda nedosáhne v daném kalendářním měsíci hodnoty minimální mzdy, musí mu zaměstnavatel poskytnout doplatek pro dorovnání její výše.

Ke zvýšení minimální mzdy dochází obvykle na začátku roku, avšak může se stát, že vláda rozhodne o jejím dodatečném navýšení také v jeho průběhu. Jak je možné vidět z tabulky níže, od roku 2000 došlo k tomuto mimořádnému růstu hned dvakrát. Stalo se tak v roce 2000 a 2006. Toto dodatečné navýšení probíhá obvykle v letních měsících.

Minimální mzda v České republice oproti ostatním členským státům Evropské unie bohužel nepatří k těm nejvyšším. Ačkoliv si vede lépe než několik dalších zemí, stále se drží na nejnižších příčkách pomyslného žebříčku. Za Českou republikou stojí už jen Slovensko, Chorvatsko, Lotyšsko, Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.