COOLna

Ruský popový producent Josif Prigožin (pozor – je to jiný Prigožin než majitel žoldnéřské Wagnerovy skupiny) veřejně podporuje Putina i invazi na Ukrajinu. Na YouTube se ale objevil jeho telefonát se sankcionovaným miliardářem Farchadem Achmedovem, kde oba proklínají Putina jako satana a nadávají na jeho hamižný a nekompetentní tým i tupou válku.

Obsah této konverzace je jen málo zajímavý a nepřekvapivý. Putin zatáhl zemi do války proti vůli ruských hedonistických byznysových elit, kterým vadí nepohodlí způsobené sankcemi, ale přitom nemají špetku odvahy se Putinovi postavit. To všichni vědí.

Novinkou podle komentátora Bloombergu Leonida Beršidského je, že Prigožin prohlásil, že nahrávka je tzv. deep fake, produkt umělé inteligence (dále jen AI). Jde prý o mix frází, které byly řečeny, a generovaných frází vytvořených využitím jejich hlasu. Neutrální sítě umějí podle Prigožina zázraky a nahrávku prý nejde vyvrátit ani prokázat.

Od té doby jsme už všichni viděli fotky Putina přes soudem v Haagu, Putina klečícího před Si Ťin-pchingem, video s Donaldem Trumpem, který se brání zatčení, ale stejně skončí ve vězení, a papeže Františka v luxusní péřové bundě značky Balenciaga apod.

Leckdo tvrdí, že manipulace se stále pozná. Papež má nakřivo brýle a nahrávka ruského producenta je určitě alespoň částečně pravá. Podle Beršidského ale žijeme v revolučních časech. Kvalitativní skok způsobený službami jako ChatGPT je tak obrovský, že plně realistickými podvody se svět začne hemžit, než se řekne švec. Snadnost výroby toho všeho je děsivá. A většina lidí se nebude namáhat něco hloubkově zkoumat.

Donedávna se výroba povedeného deep fake kvalifikovala do seriózního zpravodajství jako událost. Deep fake mohl být mediálně demaskován. I s papežovou bundou Balenciaga takto mnohá média postupovala. Jenže budoucnost už je tady a podobných věcí bude tolik, že účinné mediální odhalování deep fake už nebude možné.

Tenhle vývoj by mohl znamenat konec sociálních sítí jako zdroje informací. Třeba polovina Američanů sítě takto používá (a jinde to je asi podobné). Až jim ale dojde, že to nejde, tak s tím možná přestanou. Lidé přece potřebují vědět, jestli text napsal opravdu ten, kdo ho podepsal. Nebo jestli fotka opravdu zobrazuje někoho konkrétního.

Možná se to nestane. Bubliny a ozvěnové komory lidí se stejnými názory způsobují, že lidé bohužel dávají přednost pohodlné verzi světa před pravdivou realitou, se kterou nesouhlasí. Pro ty, kdo hledají alespoň přibližnou verzi pravdy, ale přestane být Twitter a Facebook užitečný a lidé si začnou uvědomovat, že sítě jsou ztráta času. Už nyní je neustálé filtrování všemožného smogu na sítích náročná výzva. V době okamžitě falšovatelné digitální reality by sítě vyžadovaly naši neustálou a nepřetržitou pozornost.

Umělá inteligence vnese zmatek i do vyhledávání. I když se dopátráte k odkazům, tak ty budou často vést k falešným zdrojům. Jazykové modely dokáží za chvíli vytvořit celé knihy a akademické žurnály. Vyhledávání coby prodloužení mozku – jak ho většina z nás používá – se brzy může stát groteskním modifikátorem reality.

Vzniká tu tedy určitá šance pro tradiční média, která za svůj obsah musí ručit. Mohou zkusit vydobýt zpět svou oslabenou kredibilitu. Bude se muset opět pracovat s opravdovými archivy, analogovými i digitálními. Stejně jako před 30 lety to bude jediná metoda, jak zjistit pravdu. Ověřit informaci přímo u zdroje bude najednou hodnotnější. Novináři jsou cvičeni v tom, jak komunikovat, vést rozhovor, najít cennou informaci v záplavě nudných dokumentů.

Tradiční média ztratila roli informačních vrátných s tím, jak technologie, resp. sociální sítě, snížily bariéru vstupu do odvětví. V rámci sítí si mohl jako novinář a komentátor připadat každý. Nyní začne být ověřená a skutečná informace opět hodnotná.

Samozřejmě že média mohou nabízenou příležitost promarnit. Návrat k základům žurnalistiky může být nejprve nákladný a bude vyžadovat investice. Ty se ale vyplatí. Informace a zprávy budou vždy široce žádanější a potřebnější produkt než třeba ručně šité boty nebo bicykl vyrobený na míru. Ale podobně jako ručně šité boty je nemůže nahradit umělá inteligence.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.