COOLna

Nepracuje přes 60 procent válečných uprchlíků usazených v Česku v produktivním věku. Ovšem přepočet na podíl nezaměstnaných osob ukazuje opačný obrázek.

Je to více než rok od chvíle, kdy do Česka začaly proudit desetitisíce ukrajinských válečných uprchlíků, existuje tak už dostatečné množství přesných dat, aby šlo vypočítat jejich nezaměstnanost stejným způsobem, jakým Úřad práce počítá tento údaj pro celou zemi.

Aktuálně je takzvaný „podíl nezaměstnaných osob“ v České republice za březen 3,7 procenta. Za použití stejné metodiky se podíl nezaměstnaných uprchlíků s dočasnou ochranou v České republice pohybuje okolo 6,8 procenta.

Jak se k tomuto překvapivě nízkému údaji dopočítat? Redakce Seznam Zpráv použila v principu stejnou metodiku, se kterou pracuje samotný Úřad práce. Ten počítá s poměrem mezi počtem dostupných uchazečů o zaměstnání a produktivní populací ve věku 15 až 64 let.

Aktuálně kvůli nutné přeregistraci uprchlíků s dočasnou ochranou Ministerstvo vnitra zveřejnilo první statistiky o počtech ukrajinských uprchlíků očištěné o osoby, které už v zemi nežijí.

V produktivním věku tak aktuálně k 1. dubnu žije 221 505 válečných uprchlíků s dočasnou ochranou ve věku od 18 do 64 let. Pro potřeby výpočtu podílu nezaměstnaných zveřejnilo ještě trochu přesnější údaje Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, které také vychází z dat od Ministerstva vnitra. Ve věku od 16 do 64 let v Česku bylo 240 496 lidí s dočasnou ochranou.

Úřad práce pak od loňského roku každý měsíc zveřejňuje i počty uchazečů o práci s dočasnou ochranou. V březnu jich bylo 16 293.

Rozdíl je tak jen v drobné odchylce věku: místo 15 až 64 let se pracuje s věkem 16 až 64 let.

Právě z těchto údajů pak vychází už v úvodu zmíněná nezaměstnanost uprchlíků s dočasnou ochranou, která nedosahuje ani sedmi procent.

Je ovšem nutné upozornit – a to zdůrazňují i představitelé Ministerstva práce a sociálních věcí, s kterými redakce výpočet konzultovala –, že reálně není na českém trhu práce zapojena daleko větší část uprchlíků s dočasnou ochranou.

Úřad práce eviduje přes 97 tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří ke konci března pracovali. „Nejvíce ve Středočeském (16 721 osob), Plzeňském (14 514 osob) a Jihomoravském kraji (10 400 osob),“ uvádí mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Jde navíc o velmi pohyblivý údaj, protože aktuálněji, k 7. dubnu, podle dat od MPSV pracovalo 87 tisíc uprchlíků. V produktivním věku je pak zmíněných 240 496 lidí s dočasnou ochranou. Takto lze naopak spočítat, že pracuje přes 36 procent uprchlíků a naopak téměř 64 procent oficiálně v Česku nevydělává.

Hlavní rozdíl ve dvou zmíněných výpočtech spočívá v tom, že podíl nezaměstnaných osob vychází z počtu lidí, kteří se oficiálně přihlásili na Úřadě práce jako uchazeči o zaměstnání.

Jednou z hlavních motivací k tomu, nahlásit se na úřadě pro lidi s dočasnou ochranou ve věku od 18 do 65, je, že pokud tak učiní, tak se jim prodlouží státem hrazené zdravotní pojištění.

Řadě dalších skupin, které se dají označit za ohrožené, je ovšem zdravotní pojištění dál hrazené bez nutnosti se registrovat jako uchazeč o zaměstnání. Jde například o studenty do 26 let, o osoby pečující o dítě do sedmi let, nebo dvě a více dětí do 15 let, a stejně tak i o lidi se zdravotním postižením nebo osoby o ně pečující.

Konkrétně vyšší počet osob pečujících o děti lze u uprchlíků na základě dalších dat očekávat. Počet žen ve věku 19 až 64 let je téměř dvojnásobný oproti počtu mužů (143 495 ku 77 750) a nezletilí do 18 let představují přes 28 procent válečných uprchlíků.

Podobně se ovšem ani do celkové české nezaměstnanosti nepočítají například rodiče zůstávající s dětmi v domácnosti nebo studenti či lidé se zdravotním postižením.

Další pohled na pracovní nasazení přináší i průzkum agentury PAQ Research s názvem Hlas Ukrajinců v Česku mezi 1021 dotazovanými. Podle něj 44 procent Ukrajinců pracuje v Česku, 12 procent pracuje na dálku na Ukrajině, ale také v Česku a dalších 8 procent na dálku pouze na Ukrajině. Dalších 35 procent pak uvedlo, že nepracuje.

Uchazeči o práci s dočasnou ochranou, tedy váleční uprchlíci, se propisují i do celkové české nezaměstnanosti.

Například v březnu Úřad práce evidoval 248 559 dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Mezi nimi je ovšem započítaných i 16 293 uchazečů s dočasnou ochranou.

Konkrétně, pokud by se výpočet podílu nezaměstnaných osob letos v březnu očistil o uchazeče z řad uprchlíků, pak by nebyl celkově 3,7 procenta, ale 3,5 procenta.

Reálně tak uchazeči o zaměstnání z řad válečných uprchlíků začali ovlivňovat celkovou míru nezaměstnanosti koncem léta. Právě tehdy totiž v řadě případů uprchlíkům vypršela 150denní lhůta, kdy za ně v rámci dočasné ochrany zdravotní pojištění hradil stát.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.