COOLna

Řítíme se do průšvihu, varují zemědělci. Při minulé hraboší kalamitě se mluvilo o výši škod přes miliardu korun jen na jižní Moravě. Po pár letech se na tamních polích hlodavci opět přemnožili. Pomohlo by povolení plošné aplikace přípravku na hubení těchto škůdců ministerstvem zemědělství, to ale schválilo jen aplikaci do nor, což je velmi pracné. A navíc ne všude možné, jak se ukazuje na polích soukromého zemědělce z Blučiny na Brněnsku Jiřího Minaříka.

Jestli bude důsledkem menší úroda v části republiky, či obecný nedostatek obilí i krmení pro dobytek, potažmo zdražení potravin, se ukáže. Ale to není jediná potíž, s níž dnes zemědělci bojují. „To jsou samé vyhlášky, zakazování hluboké orby, poznámky, že vypouštíme CO2. Staří agronomové jsou rádi, že jdou do důchodu. Kdo v tom bude pokračovat?“ obává se Minařík.

Jak to u vás na konci března vypadá s přemnoženými hraboši?
Teď začíná další populace, takže se dál množí a nor přibývá. Volal jsem na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, kde mi potvrdili, že jsme v tom nejohroženějším pásmu s asi 1 200 dírami na hektar. Norma je 50, čili práh škodlivosti je překročen 24krát. Opakuje se v horším rok 2019. Protože je sucho, mají myši a hraboši ideální podmínky na množení.

Aplikujete granule s návnadou do hraboších děr?
Nesmím. Mám tady ohroženého sysla, křečka, sovu pálenou a sýčka obecného. Nesmím vůbec nic. Agentura ochrany přírody a krajiny mi to zakázala. Někteří zemědělci v okolí, co jsou na tom stejně, si dali žádost na kraj, že by chtěli aplikaci do nor, a údajně by se jim mohla udělit výjimka. Což ale může trvat 6 až 8 týdnů. Pšenice mezitím povyroste a nory neuvidíme. To znamená, že výjimka už nebude mít smysl a pomůže jedině plošná aplikace, kterou nám ale nepovolí.

Jak hraboš škodí? Teď se sejí jařiny, takže asi migruje i na tyto plochy, kde preferuje rašící rostlinky a osivo?
Zatím se drží v ozimech. Teď se zasely ječmeny, dál se bude sít cukrovka, slunečnice, kukuřice. Uvidíme, kam ta migrace půjde. Popíšu vám situaci z loňského podzimu. Poklidili jsme cukrovou řepu, odvezla se z pole a po ní jsme seli ozimou pšenici. Tolik nor, co bylo vidět na tom čistém poklizeném poli, jsem v životě neviděl! Cukrovka se jim zamlouvá. Takže budou migrovat tam, kde budou mít dostatek potravy. Za současných podmínek by nám pomohlo jedině hodně vody, nic jiného.

Že to hraboše vyplaví, zahubí?
Přesně tak. Ale to by musel být silnější a rychlejší déšť. Nejvíc jim škodí přímrazky, teploty kolem nuly a sychravo. I hraboš může onemocnět, dostat něco jako zápal plic. Teď ale mají ideální podmínky. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nám dal na některé pozemky pasti na hraboše. Jejich účelem je monitoring. Chycení jdou na rozbor a zkoumá se, zda jsou březí, tedy budoucí vývoj populace. To však zemědělcům nijak nepomůže.

Nějaké agrotechnické zásahy na podzim jako prevence by nepomohly?
Snažíme se o mechanickou likvidaci – před setím zpracovávat orbou a podrýváním půdu do větší hloubky. Nicméně i to je do budoucna diskutabilní z pohledu nařízení EU – omezování hlubokého zpracování půdy kvůli úniků CO2 do ovzduší. Pokud nepřijde na podzim dost srážek, tak má hraboš ideální podmínky k přezimování a zemědělcům nezbývá než jen chodit po polích a sypat granule do nor. To my ale nesmíme, a kdybychom to udělali, tak nás úředníci stáhnou z kůže.

Když pominu, že vy máte na polích chráněná zvířata a nemůžete jed Stutox II. na hubení hraboše aplikovat, tak co říkáte na argument ornitologů, že hraboše může sežrat kriticky ohrožený sýček a otrávit se také? Podle nich je řešením pestrá krajina.
Vím o tom, že se našlo pět „otrávených zajíců“. Laboratorní rozbory však tuto účinnou látku nenašly ani v jednom. Tyto argumenty slyším pořád v televizi, médiích a na sociálních sítích. Už se mi z toho dělá opravdu zle. Co myslí tou pestrou krajinou?

Že je lepší než velké lány monokultur, protože se v ní víc daří predátorům, co si s hlodavci poradí šetrněji než stutox.
Pokud tím myslíte zmenšování půdních bloků a setí různých plodin vedle sebe, tak tím vývoj populace nezastavíte. Hraboši jsou v řepce, pšenici i v ječmenu. Přirozeným predátorům lze pomoci stavěním tzv. bidel v polích, nicméně by těchto predátorů musely být stovky, když jedno káně uloví čtyři až sedm hrabošů denně.

Podle zemědělců na jihu Moravy je situace horší než v kalamitních letech. Dají se čekat škody na úrodě?
V naší oblasti nižší úroda bude. Dám příklad z roku 2019, kdy podnik hospodařící vedle nás zasel na 96 hektarech ozimý ječmen. Když je průměrný rok, tak hektar dá 6 až 7 tun ječmene, čili tento blok měl dát výnos 600–700 tun. Kvůli kalamitě hrabošů poklidili z toho pole pouze 14 tun. To neodpovídá ani výsevnímu množství na tuto plochu. Skutečnost, že nesmíme hraboše trávit, nás likviduje. Nehledě na to, že i kdybychom mohli granule aplikovat, stejně si to vše zaplatíme sami, včetně aplikace stutoxu. Pojišťovna ani stát nám na to peníze nedá.

Jak se tedy na problematiku díváte? Když na jednu stranu řeší ministr zemědělství ceny potravin, na druhou stranu vláda ohledně hraboše zaspala.
Jak? Ať je vláda jakákoliv, každá strana má v programu ochranu životního prostředí. Dnes je to móda. A když by nám tu aplikaci účinné látky povolili, tak je ochránci přírody, zelení a ornitologové ukamenují.

Nezhoršuje to konkurenceschopnost oproti polským zemědělcům, které vláda dotuje a oni mohou prodávat za nižší ceny?
Nejsme vůbec konkurenceschopní. Je to jen házení klacků pod nohy. Vezměte si jen redistribuci 23 procent (přerozdělení části dotací na plochu – pozn. red.). My s bratrem, otcem a synem pracujeme v zemědělství celý život. V životě jsme se nadřeli a momentálně hospodaříme cca na 600 hektarech. Copak jsme nějací agrobaroni? Postavili jsme si za svoje peníze bez dotací posklizňovou linku a máme teď trpět za to, že jsme něco zbudovali, že dostaneme o 800 korun na hektar méně a zemědělci do 150 ha dostanou více než 7 000 korun na hektar? To je spravedlnost? Ta je podle mě jen jedna – dát všem na hektar stejnou částku a pak se ukáže, kdo umí jak hospodařit. Chcete ještě příklad?

Povídejte.
Dříve byly pozemky v užívání socialistické organizace, žádný nájem se neplatil. Dnes je vše rozpachtované, platíme lidem pacht (možnost užívat pozemek – pozn. red.) asi pět šest tisíc za hektar. Naše dosavadní dotace sotva pokrývaly nájem. Při současných redistribučních pravidlech nám dotace již pachtovné nepokryjí. A vláda má v plánu od 1. ledna 2024 zvýšit daň z nemovitostí až na dvojnásob. Pokud to schválí, zvýší se nám pachtovné o jeden až dva tisíce korun na hektar.

Na druhou stranu se loni v průměru více než zdvojnásobil zisk na hektar na 6 242 korun.
Ano, zisk je o 142 procent vyšší než předchozí rok, nicméně letošní vysoké náklady loňský zisk smažou. Kvůli kalamitě hraboše očekáváme snížení produkce a některé náklady mnohonásobně narostly, zvýšily se ceny hnojiv, osiv a náhradních dílů na zemědělskou techniku. V roce 2020 jsme na naši plochu kupovali hnojivo za 2,2 milionu korun, na sezonu 22/23 jsme už zaplatili 6,5 milionu korun. V médiích proběhla zpráva, že za únor zdražili zemědělci produkci o 22 procent. Já se ptám, co jsme zdražili, když ceny komodit od loňského září klesly. U pšenice o 3 tisíce korun za tunu, tedy o 35 procent, to stejné platí pro řepku, slunečnici. Pro srovnání – v totalitě stála pšenice 3 500 až 4 000 korun, dneska okolo 5 000. Ceny nafty, strojů a energií ale povyskočily o stovky procent.

Zemědělci si nejčastěji stěžují na nedostatek lidí, kteří chtějí v oboru pracovat, a pak na byrokracii, kdy jen vyplnit žádost o dotaci je prý něco šíleného. Vidíte to taky tak?
Kdybych neměl syna, který je zemědělský inženýr a dnes jezdí v traktoru, tak už bych se na to asi vykašlal. Polovinu času trávíme u papírů a na pole si jezdíme odpočinout. Ráno vstanu a čekám, co mi zase přišlo do datové schránky. Teď třeba ten paradox. Ministerstvo zemědělství vydalo tisícistránkové nařízení – tzv. Strategický plán. To nařízení musíme od 1. dubna aplikovat do našeho zemědělského procesu. To je poněkud opožděná legislativa, protože zemědělský rok začíná prvního října a pravidla dostáváme až v dubnu následujícího roku. Prvního dubna už máme většinu plodin zasetých, aktivně je ošetřujeme a nová pravidla nám do toho „hází vidle“. Tomu říkám u nás v Kocourkově.

Agrární komora mi říkala, že řeší víc než dřív stížnosti lidí na zápach, třeba když se hnojí, nebo kokrhání kohouta. Taky se s tím setkáváte?
Samozřejmě. Jednou jsem pracoval na poli poblíž satelitní výstavby, když jsem si všiml pána, který si mě natáčel, tak se ptám proč. Začal mi nadávat, že údajně schválně ničím lidem fasády tím, jak se mi od stroje práší, a vyhrožoval mi trestní komisí. Řekl jsem mu, že to pole je tam stovky let a on na místě bydlí tak pět roků, a pokud mu to vadí, tak se tam neměl stěhovat. Na sociálních sítích jsem četl článek, že 92 procent národa nenávidí zemědělce.

Je to tím, že lidé nechápou, že se jídlo nějak na stůl musí dostat?
Když se dětí zeptáte, kde se bere mléko nebo maso, většina vám řekne, že v obchodě, tak to je. Vždyť my je neučíme nic o tom, že život začíná na poli, aby se mohli najíst. Co potřebujete k životu? Najíst se, být zdravý a mít střechu nad hlavou. Odmala bychom se měli učit, kde se jídlo bere.

Jiří Minařík, zemědělec

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.