COOLna

Vajíčka krašanky, drjapanky a pisanki či koláč Paska podobný českému mazanci. To jsou hlavní symboly ukrajinských Velikonoc. Ty jsou vzhledem k posunutému pravoslavnému kalendáři později než ty české, letos vychází velikonoční pondělí na 17. dubna. Také pro Ukrajince jsou však Velikonoce nejdůležitějším církevním svátkem v roce.

K němu patří také tradice jako například křížový průvod, bitva vajec, sváteční velikonoční košíky, polévání dívek vodou, ale také navštěvování hrobů příbuzných.

Paska se musí upéct ve čtvrtek, protože jeho pečení v pátek by mohlo podle tradice uškodit rodině – kdyby se koláč pekl v pátek, nemusel by se vydařit a ovlivnilo by to na celý rok pohodu rodiny. Když se naopak paska povede, slibuje to rodině prosperitu a štěstí.

Paska se vyrábí z bílé hladké mouky. Těsto se připravuje z mléka, mouky, vajec, hněte se se sultánkami, vanilkou, cukrem a máslem. Během pečení je přísně zakázáno chodit kolem pece, klepat, bouchat dvířky nebo mluvit, protože sebemenší průvan může zabránit správnému vykynutí těsta.

Velikonoční koláč se peče v různých velikostech. Často má každý člen rodiny svůj vlastní, k tomu ale musí být i jeden velký pro všechny. Dnešní pasky se zdobí bílým krémem a sypou se barevnou cukrovou posypkou. Paska je považována za symbol pozemského života Ježíše Krista. Vrchní část koláče se dříve i sušila a na začátku období setí se odnášela na pole pro dobrou úrodu.

Vejce jsou pak symbolem zmrtvýchvstání Ježíše. Malují se různými barvami. Někteří Ukrajinci stále používají přírodní barviva: cibulové slupky pro červenohnědou barvu, šťávu z červené řepy pro červenou, mladé kopřivy pro zelenou, kurkumu pro žlutou… Podle tradice je třeba obarvit přesně 13 vajec představující 12 apoštolů a Ježíše Krista.

Vajíčka se zdobí různě. Například krašanky jsou vajíčka, která jsou pokryta jednou barvou. Drjapanky se zase malují jehlou a pisanki jsou vajíčka zdobená různými znaky pomocí vosku a barviv.

Zelenému čtvrtku se na Ukrajině říká Čistý. Jeho hlavním smyslem je očista – domova i sebe. Hlavní náplní dne je tedy úklid domu a hned brzy ráno by se měl člověk vykoupat. Podle tradice má ranní voda zvláštní moc, očišťuje a odplavuje všechno špatné.

Na Velký pátek si lidé připomínají Kristova muka a odkládají fyzickou práci. Nesmějí ani šít, příst či například štípat dříví. Nesmí se zpívat, protože existuje přísloví: Kdo na Velký pátek zpívá, bude o Velikonocích plakat.

Účelem velikonoční soboty je připravit tělo a duši na svátky. V tento den lidé malují vajíčka a vyrábějí kraslice. Nejčastěji používanou barvou velikonočních vajíček je červená, protože připomíná krev ukřižovaného Ježíše.

Velikonoční svátky jsou také spojeny s církevními bohoslužbami, Velikonoce jsou nejdůležitější událostí církevního roku. V kostelích si i můžete připálit oheň, který symbolizuje Boží světlo, a v lampách si jej odnést domů. Do kostela chodí Ukrajinci v sobotu večer.

Před odchodem si lidé připravují košíky, ve kterých nosí velikonoční vajíčka a další výrobky. Košíky se nejčastěji zdobí vyšívaným šátkem. O půlnoci potom začíná slavnostní procesí s velkým křížem. Po konci tohoto křížového průvodu se rozezní kostelní zvon, čímž se oznamuje Kristovo zmrtvýchvstání.

Před odchodem si lidé připravují košíky, ve kterých nosí velikonoční vajíčka a další výrobky. Košíky se nejčastěji zdobí vyšívaným šátkem. O půlnoci potom začíná slavnostní procesí s velkým křížem. Po konci tohoto křížového průvodu se rozezní kostelní zvon, čímž se oznamuje Kristovo zmrtvýchvstání.

Lidé vyjdou na nádvoří kostela, postaví se do řad a před sebe položí velikonoční košíky s jídlem. Kněz řady obchází a kropí košíky i lidi svěcenou vodou. Je zvykem také nechat část jídla z košíků kostelu, který ho pak předá potřebným.

Ráno po bohoslužbě se rodiny vracejí domů a jedí knězem požehnané jídlo. Někde se i drží zvyk, že lidé vloží do misky s vodou dvě vejce a měděnou minci a touto vodou se pak opláchnou. Věří se, že toto omývání přispěje ke kráse a zdraví a předznamenává úspěch v celém roce.

Kromě pasky a vajec ukončují půst také uzeniny, ryby, sýr, česnek, pelyněk, křen, sůl a víno. V neděli se i lidé při setkání třikrát políbí se slovy: Kristus vstal z mrtvých! Na pozdrav se odpovídá větou: Opravdu vstal z mrtvých! V neděli jsou zakázané hádky, naopak by se měly odpouštět a zapomínat staré urážky. Je také zakázáno pracovat.

Oživením Velikonoc je pak například hra Bitva vajec. Pravidla jsou následující: dva hráči drží v rukou velikonoční vajíčka a mlátí jimi o sebe, přičemž se snaží rozbít cizí vejce a nerozbít své vlastní. Vítězem se stává ten, jehož vejce zůstane neporušené, všechna poničená vejce si pak může vzít a sníst.

Ve velkých městech se velikonoční oslavy konají na náměstích a v parcích. Na velikonoční pondělí chlapci i polévají dívky vodou, aby byly zdravé a šťastné. Zvyk se ujal i mezi mladými a drží se i v dnešní době. Děti v tento den rovněž chodí pozdravit své příbuzné, kmotry, sousedy a známé. Na oplátku dostávají sladkosti.

Velikonoční oslavy potom končí návštěvou hrobů příbuzných. Věří se, že po celý velikonoční týden jsou duše zemřelých předků na zemi a navštěvují příbuzné, proto je třeba hroby předků vyčistit, zasadit čerstvé květiny a zapálit pohřební lampy. Věří se, že duše zemřelých pomáhají těm, kteří na ně vzpomínají a uctívají je.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.