COOLna

Již v roce 1957 si politoložka Judith Shklarová ve své knize „After Utopia“ (Po utopii) stěžovala na „konzervativní liberalismus“, který se stavěl proti jakékoli kolektivní politické změně ve jménu čistě individuální svobody. V konzervativně liberálním pojetí lze pojem svobody chápat tak, že se každý smí rozhodnout, jak bude žít svůj život a nakládat se svými penězi. Omezení rychlosti je tedy omezením této svobody.

Podle filozofa Dietera Thomäho je však toto pojetí svobody v souvislosti se změnou klimatu nedostatečné. „Když mluvíme o klimatu a sociální otázce, která s ním souvisí, dostáváme se do bodu, kdy toto ponechání druhého v klidu přestává správně fungovat.“ Jeho argumentace zní: „Jde o prostor, který společně obýváme, což je atmosféra.“ Takže jezdit těžkým autem nebo hodně létat přestává být soukromou záležitostí.

Filosof se domnívá, že klimatická otázka se v podstatě týká otázek vlastnictví, rozdělení majetku a utváření společného sociálního a politického prostoru: „V tomto ohledu je klimatická otázka sociální otázkou naší doby.“ Je proto zcela legitimní omezit svobodu jednotlivců v zájmu společenství.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.